Čau lidi. Tento týden jsem se zúčastnil dvou zajímavých událostí, které, přestože jedna na druhou nijak nenavazovala, spolu úzce souvisí. V úterý jsem měl tu čest otevřít úvodním projevem o stavu přípravy výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) konferenci Czech Raildays v Ostravě, a dnes jsem se zúčastnil senátního veřejného slyšení k problematice výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

tl;dr: Přál bych si, aby se entuziasmus kolem zastánců DOL nějak přelil na kompetentní stakholdery pro výstavbu VRT, a naopak aby tendence umírněného pokroku v mezích zákona vynucena spíše zahraničními okolnostmi stála za pozvolnou aktivitou českých rejdařů.

Ještě, než se pustím do nějakého zhodnocení, chtěl bych poděkovat senátorce Jitce Seitlové, že se tak tak obtížné výzvy chopila. Ze zkušenosti vím, že uspořádat seminář na půdě Parlamentu, a to v mnohem skromnějším měřítku, je záležitost velmi náročná. Diskuse byla na úrovni a věcná, a zaznělo spousta zajímavých informací, i když názor asi nikdo z přítomných nezměnil. To se týká z velké části i mě, i když mnoho prezentací mi rozšířilo obzory.

V prvé řadě nesouhlasím s autory studie, že kanál je významný z dopravního hlediska. Není a nebude. Podle studií je jeho dopravní výkon limitován především propustností plavebních komor. Zatímco po kanálu lze plout zároveň v obou směrech, plavební komora může být v jeden okamžik užívána jediným plavidlem v jednom směru. Propustnost těchto plavebních komor na kanálu DOL je odhadována na 30 mil. tun za rok, což je ve srovnání se železnicí poměrně nízká hodnota, její ekvivalent je jeden nákladní vlak za hodinu (přičemž běžný interval mezi dvěma vlaky na železnici je 6 minut i méně, což představuje více jak desetinásobný přepravní výkon na pětkrát užším profilu zabraného pozemku a desetkrát vyšší rychlostí, což mj. implikuje, že vodní cesta na rozdíl od železnice není příliš vhodná k přepravě osob).

Nemusíme ale zůstat jen u výpočtů. Naši západní sousedé od roku 1992 provozují kanál mezi Rýnem, Mohanem a Dunajem, který by pro nás měl být mimořádné zajímavý. Měří 171 km (plánovaná větev Dunaj-Odra 307 km), a také propojuje dvě oddělená povodí. Budoval se od roku 1960 (tedy 32 let), přičemž stavba se potýkala s řadou závažných problémů. Krize vyvrcholila v prosinci 1981, kdy tehdejší bavorský ministr dopravy Volker Hauff prohlásil, že kanál Mohan-Dunaj je "nejhloupější projekt od dob Babylonské věže." Dnes je po kanále Mohan-Dunaj dopravováno asi 5 mil. tun za rok (číslo za rok 2016). V českém rybníčku může být z logiky věci intenzita přepravy jen nižší (uvádí se až desetinásobně). Přesto autoři studie proveditelnosti na větvi Dunaj-Odra počítají s přepravou 35 mil. tun. Navíc, kdyby byla skutečná intenzita přepravy o 25 % nižší oproti dnešnímu odhadu, ekonomika celého projektu by už také nevycházela (provoz kanálu Mohan-Dunaj je z 90 % dotován bavorským ministerstvem dopravy).