Deník primářky z JIP, kde jsou covidoví pacienti. Více než 150 tisíc registrovaných seniorů nad 80 let a téměř 40 tisíc rezervací pro naše seniory. My potřebujeme hlavně rychle vakcínu od Pfizer/BioNTech a od Evropské komise. Tak se dívejte.

Vážení spoluobčané, dámy a pánové. Já vás vítám v mém nedělním pořadu Čau lidi. Dlouho jsem přemýšlel, jak ještě více přesvědčit ty, kteří nevěří tomu, že ten prokletý vir je zabiják. A zabíjí. Že to není chřipečka. Že bohužel už za leden zemřelo 2,5 tisíce lidí, a doufejme, že v lednu nebudeme mít tolik zemřelých jako v listopadu, kdy to bylo téměř 5 tisíc. Tak jsem se rozhodl, že vás budu informovat od lidí, kteří jsou v 1. linii. Od těch, kteří skutečně bojují o ty životy. Já s nimi mluvím, a teď vám přečtu deník primářky, tak jsem to nazval. Samozřejmě neřeknu její jméno, ale zkuste se soustředit. Nebude to hezký zážitek.

Covid dělá typicky zápaly plic. Lidé se dusí, kašlou a mají horečku. Jsou strašně slabí, bolí je svaly. Pomůže jim v této fázi většinou kyslík. Často ale dojde po přechodné stabilizaci k dramatickému zhoršení stavu, a musí být přeloženi na JIP. Snažíme se oddálit intubaci a umělou plicní ventilaci co to jde, protože to výrazně zhoršuje prognózu pacientů. Intubace je, že vám dají rouru buď do úst, nebo, když to nejde, tak i tady do tohoto bodu. Proto jim v této fázi dáváme těsnou masku na obličej, a vzduch obohacený kyslíkem jim do plic ventilátor dodává přetlakem. Je to ale velmi nepříjemné. Víme to z vlastní zkušenosti, říká paní primářka. Protože jsme zkoušeli průběh sami na sobě. S nemocnými je to boj, hrozný boj. A to jsme oblečení do plášťů, roušek a štítů. Roušky nám lezou do očí a nemůžeme si je upravit, protože máme rukavice kontaminované. Pacienti, jak se jim špatně dýchá, jsou neklidní. Když je mozek špatně zásoben kyslíkem, začnou být zmatení, a pak to je hrozné. Vstávají a strhávají si všechno, co na sobě mají. Elektrody od EEG, vytrhávají si infuze, jsou agresivní. Pak je musíme tlumit, a zase: pokud bychom je utlumili příliš, přestali by dýchat. Pokud je tlumíme málo, nezvládají tu neinvazivní ventilaci bez intubace. Po dvou dnech takového boje je pacient už tak vyčerpaný, že k té intubaci stejně často dojde. Tohle je velmi častý průběh, úplně modelový bych řekla.