Premiér Babiš: Pan Tusk má stejný názor na kvóty a migraci jako V4

15.02.2018 11:37

Projev na 12. schůzi Senátu 15. února 2018 - informace Vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 14. - 15. prosince 2017

Premiér Babiš: Pan Tusk má stejný názor na kvóty a migraci jako V4
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda vlády v demisi Andrej Babiš

Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi představit vám výsledky prosincového zasedání Evropské rady. Jsem velice rád, že pan prezident vyhověl mé žádosti a jmenoval vládu již 13. prosince, abych se mohl zúčastnit této velice důležité Rady, protože evropská agenda je pro naši zemi velice důležitá. Před zasedáním Rady jsem se zúčastnil jednání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a je velice dobré a potěšitelné, že pan Tusk má stejný názor na kvóty a na migraci jak je názor V4. To znamená, že říká, že kvóty jsou neefektivní a rozdělují Evropu. Stále prosazujeme naši tezi a strategii, že chceme řešit problémy ilegální migrace mimo Evropu, na to konto ještě před zasedáním Rady bylo zasedání V4, kde jsme se domluvili, že společně poskytneme italskému fondu 35 mil. euro na boj proti pašerákům, na zastavování migrace z Afriky a následně jsme se zúčastnili setkání s předsedou Evropské komise Junckerem a italským premiérem Gentiloni. Určitě se chceme také přesvědčit o tom, kam ty peníze šly. Domníval jsem se také, že se to promění na nějakou vojenskou techniku, ale peníze jsou určené na pomoc Libyi v boji proti pašerákům. Agenda Evropské rady – samozřejmě tato diskuse o migraci byla formou neformální večeře, ta trvala až do půlnoci de facto a je jednoznačné, že názory jsou různé a vystoupení některých zástupců jako Řecka, Itálie nebo i Švédska byla velice kategorická v náš neprospěch.

Na druhé straně předsedové vlád V4 jednoznačně velice tvrdě vystoupili a jasně jsme řekli, že není možné, aby se znovu stalo, co se stalo, že na úrovni premiérů na Evropské radě máme nějaký názor a potom na úrovni ministrů vnitra jsme přehlasováni. A to je jednoznačně problém, o kterém jsem mluvil následně v lednu, kdy jsem se vrátil do Bruselu a měl jsem bilaterální jednání s předsedou Komise Jean-Claude Junckrem a místopředsedou Timmermansem a také s vyjednavačem brexitu Michelem Barnierem o tom, že pokud by se to mělo stát, tak je to absolutně nepřijatelné.

A znovu to jenom posílí hlasy o czexitu, o dalších zemích, které na to mají jiný názor. My jsme si dělali analýzu, kdo se k tomu jak staví, my máme jasný plán, jak s tím bojovat. Já jsem navštívil i předsedu vlády, když jsem byl v Bulharsku na oficiální návštěvě. Bulharsko má předsednictví, je to velice důležité a myslím si, že máme jasný plán, které země přesvědčovat a argumentovat. Protože hlasy, že my dostáváme nějaké peníze, to je pravda, evropské fondy, ale také platíme do Unie a také z naší země odchází každý rok – já jsem si nechal udělat takovou tabulku na dividendy – 230 miliard. Takže nikdo nemůže říct, že my jsme nějací chudí příbuzní v Evropě, a za to, že dostáváme peníze, tak musíme všechno akceptovat.

Já bohužel jsem se musel ze zdravotních důvodů omluvit z mnichovské konference, kde jsem měl mít schůzku s Marc Ruttem, ale toho uvidím na Evropské radě, nebo Sebastianem Kurzem. Jenom do Nizozemska, které je velice aktivní a říká: „Dostáváte peníze, musíte brát migranty,“ tak jenom do Nizozemska za rok 2016 odešlo 90 miliard dividend. Takže migrace je pro nás zásadní, kvóty se nesmí zopakovat. My uděláme pro to maximum. A také budeme získávat další spojence. A samozřejmě je to o nějakých vztazích a o bilaterálních jednáních. A na to se také chci soustředit. Proto jsem šel také do Davosu, kde jsem potkal desítky premiérů, a chceme být aktivní.

Takže se soustředíme na získávání nových spojenců. Ohledně obrany prosincová Evropská rada zahájila takzvanou stálou strukturovanou spolupráci obrany, to je takzvané PESCO. Je to další projekt spolupráce v obraně. Já samozřejmě stále na těch jednáních kritizuji to, že obrana Evropského kontinentu je nedostatečná, že Schengen, jaký máme, je nelogický. Není logické přece, že je Řecko v Schengenu, a Chorvatsko a Rumunsko a Bulharsko není v Schengenu. Že by v Schengenu měly být veškeré evropské země. Také je důležité, aby konečně Frontex bojoval aktivně proti pašerákům. My stále říkáme oficiálně, to je to řešení. Pašeráci vydělali za rok 2016 podle Europolu 2,7 mld. euro. A podle mého názoru a podle našeho stanoviska je aktivita Frontexu a obrany Evropského kontinentu nedostatečná.

Jak funguje Schengen, jsem se přesvědčil 1. ledna, když jsem řídil z Rakouska domů, že každé auto na hranici před Mnichovem bylo vizuálně kontrolováno. Bylo tam asi dvacet německých policistů, kteří nás kontrolovali, každé auto vizuálně. Tak to bychom potřebovali mít asi v Katánii, na Sicílii, a to není. A my na to stále poukazujeme, a to si myslím, že je hlavní řešení migrace. To, že jsme dali Turecku 3 miliardy euro a že to nějak funguje, je jasné. Podobný projekt by měla Unie realizovat s Libyí a Tunisem. A to je ta strategie realizovat to mimo Evropský kontinent. Kvóty jsou neakceptovatelné.

My jsme v absurdní situaci, kdy máme nejmenší nezaměstnanost v Evropě – 2,4 % – a na tu sestřičku z Ukrajiny čeká naše nemocnice rok. I když jsem teď navýšili kvótu zpracování, protože na schůzku na našem velvyslanectví na Ukrajině se čekalo 150 dní, takže jsme navýšili tu kapacitu. Ale považuji to za absurdní, že sestřička čeká rok na povolení, a do Evropy přicházejí tisíce ilegálních migrantů.

Dále na Evropské radě byl Eurosummit o budoucnosti eurozóny. Já jsem tam také aktivně vystoupil. A Eurosummit byla jednoznačně situace taková, že ty země, které plní kritéria Maastrichtu, a které mají nízké zadlužení a mají dobré rozpočty, si stěžují na ty země, které to neplní. A říkají: „My budeme sdílet to riziko s vámi, až když zlepšíte vaše hospodaření. “ A ty země, které to neplní, říkají: „Ne, nejdřív to budeme sdílet, až potom se polepšíme.“ Takže eurozóna má svoje problémy. Výsledky eurozóny jsou horší než u některých zemích, které nejsou v eurozóně. Já myslím, že naše výsledky v eurozóně můžou být příkladem pro ostatní země po všech stránkách.

Eurosummit vlastně byl poprvé na úrovni Evropské rady. Prezident Macron tam vystoupil, že by chtěl, aby se to opakovalo. To je určitě dobrý nápad, aspoň vidíme, my, kteří nejsme v eurozóně – a za naši vládu myslím můžu říct, že se tam nechystáme a nechceme tam jít, protože vidíme ty velké problémy, tak pokud se to bude opakovat, tak to bude jedině dobře.

My jsme včera jako vláda odsouhlasili fiskální pakt. Jsme poslední země v Evropě – a prosím vás, nemá to nic společného s naším vstupem do eurozóny. Nechceme vstupovat, nevidíme k tomu důvod, je to nevýhodné. My jsme přijali jenom hlavu 1 a 2, a my také nemůžeme být v Evropě na všechno negativní. Nemá to na nás žádný dopad, a proto jsme to změnili teď, nemělo by to být schváleno ústavní většinou, ale prostou. Takže doufejme, že i z hlediska naší image, abychom nebyli jenom negativní, znovu opakuji, nemá to žádný dopad, tak že to projde a i Senát bude k tomu pozitivní, protože nemá to žádný dopad na nás.

Ohledně brexitu, to je samozřejmě záležitost, která je velice diskutovaná. My jsme solidární vůči Irsku, všichni, a taky říkáme, my jsme solidární vůči Irsku, brexitu, tak buďte solidární v kvótách vůči V4. Samozřejmě brexit bude velice složitý. A od roku 2021 evropský rozpočet přijde o 11 miliard. Samozřejmě znamená to změnit 700 smluv, takže bude to ještě na dlouho. Je otázka i pozice premiérky Mayové, jak to interně zvládne. A bůhví, co se ještě může stát.

Naše strategie vůči Evropské unii je, že chceme být aktivní. Chceme být aktivní v Dublinu 4 a kvótách. A taky chceme být aktivní ohledně rozpočtu. My jsme teď hodnotili evropské fondy. Já považuji za absurdní, že my dneska konstatujeme, že 11 miliard, co máme, chceme přesunout, protože máme např. Program 14 miliard na internet, který nikdo nečerpá, a teď jsme zjistili, že budou potřeba jenom tři. Na druhé straně máme požadavky o 2 miliardy navíc do zdravotnictví, 4 miliardy v ICT projektech – a my víme přesně, na co potřebujeme ty peníze z Evropy, ale ta Evropa nám to nadiktuje. Takže ten Program 2014-20 nám nadiktovali podle jejich představ – 22 % ESF, sociální fond. Ale to bylo v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9,5 %. Dneska máme 2,4. Máme skvělý program na chůvy – 300 milionů. Nikdo to nečerpá. Nikdo ani pořádně neví, na co to je. Doufejme, že paní Němcová to teď vyzkoumá.

A my teď chceme přesunout 11 miliard z těch fondů, které nečerpáme, na ty, které čerpáme. To bychom chtěli, nebo je převést. A my se musíme zeptat Evropské unie. Takže tady pro mě je to absurdní situace, kdy Evropa nám mluví do všeho, místo toho, aby naslouchala nám. My jsme se domluvili, že napíšeme dopis na komisařku Creţu, protože my potřebujeme souhlas. A je to takové zvláštní.

Takže napíšeme dopis a já osobně tam půjdu vyjednávat, aby nám vyhověl. Oni nám vlastně mluví i do staveb, oni nám mluví do všeho. A pro nás perspektivně, když se budeme bavit o tom dalším období – 21 – 28, tak přes prsty, když to spočítám, dostaneme 500, odvedeme 350, rozdíl je 150 děleno 7 je 20 něco. Ročně. A my určitě chceme bojovat za to, abychom na to příští období měli hlavní slovo. Hlavní slovo, ne, aby nám to diktoval úředník z Bruselu.

A to bylo stejné s tím mým projektem reverse charge, který jsme stále nedokončili. A my dneska můžeme být příkladem výběru daně v Evropě. My jsme snížili VAT gap ze 70 miliard na 40, na 9,5 %, to se nikomu nepovedlo. A já jsem i informoval na Evropské radě, že naše veřejné finance jsou ve skvělé formě. A že možná některé členské země by se mohly u nás učit. Některé dokonce už to chtějí. Ale mimo Evropu – Ukrajina by chtěla EET, Arabské emiráty mluví o kontrolním hlášení, atd.

Takže to jsou věci, které si myslím, že bychom změnit v Evropě a že Evropa potřebuje reformu a musí být aktivní. Vybírání – další taková věc zajímavá – předseda komise, jak se to vybírá. No, podle Lisabonské smlouvy o tom mají rozhodovat předsedové vlád a prezidenti Evropské rady. Ale zavedl se takový pojem „spitzenkandidat“. Co je to „spitzenkandidat“? No „spitzenkandidat“ je, že nějakým způsobem to předseda Evropského parlamentu s nějakou velkou zemí prosadil a řekne: „Ten Juncker je nejlepší kandidát.“ To, že Cameron hlasoval proti a Orbán taky, tak na to se nebral ohled. A to jsou věci, které my musíme změnit v Evropě. Není možné, aby nám Evropská komise stále tady něco předkládala. Jak máme nosit zbraně, jak máme další věci...

Takže my si myslíme – a já si to myslím hlavně, že my potřebujeme reformu Evropské unie. A členské státy a prezidenti a premiéři musí mít hlavní slovo. Ne stále Evropská komise. A to je podle mě situace, která by se měla změnit. Takže větší vliv členských zemí, větší vliv na dohodu o partnerství. A nejsme v pozici skutečně, že bychom museli tam někoho prosit. Dostáváme peníze, ale tady investovali zahraniční investoři a ty dividendy končí v těch členských zemích. A to, že platí naše lidi o čtvrtinu méně, tak to všichni víme. I když dneska ty platy jdou nahoru.Takže to jsou věci, které my chceme změnit, chceme být aktivní, chceme získávat spojence. A já osobně se v tom angažuji aktivně. A samozřejmě, pokud naše vláda bude fungovat dál, tak určitě v tom chceme pokračovat.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Šimek: Nyní jsou sousedé opět sousedy

14:09 Hejtman Šimek: Nyní jsou sousedé opět sousedy

Na hraničním přechodu Hardegg/Čížov se v neděli 22. září 2019 se slavilo 30 let bez Železné opony me…