jedním z vůdců takzvané syrské opozice je i jistý Abú Muhammad al-Džawlání, který si nejdříve prošel Islámským státem a potom Al-Káidou. Teď slibuje, že Sýrie bude svobodná pro všechna náboženství, což má v jeho podání podobnou váhu jako když Talibán po svém vítězství v Afganistánu sliboval jak bude vůči ženám liberální - a ty teď ani nesmí promluvit na veřejnosti. Lidé jako al-Džawlání jsou důvodem proč například syrští křesťané podporovali Asada. Byl to diktátor, ale ne náboženský fanatik. Teď se v EU sní o tom jak bude Sýrie svobodná, jak dojde k její obnově atd. Ve skutečnosti to dopadne podobně jako když padl Sadám Husajn anebo Kaddáfí - země se ponoří dříve či později do chaosu. Můžeme se tedy dočkat dvou věcí - nové migrační vlny a zvýšené hrozby islámského terorismu. Plus samozřejmě Sýrie i nadále bude předmětem geopolitického boje. Nic z toho pro Evropu není positivním vývojem - ovšem žádný z evropských "lídrů" to nevidí či nechce vidět. Macron se raduje, že prý padl barbarský stát - inu, aby nakonec Syřané za pár let ještě na ten barbarský stát s láskou nevzpomínali...