Rozhovor s katolickým historikem Radomírem Malým dne 6.2.2014 uvedl redaktor PL Lukáš Petřík titulkem „Hus byl bludař a husiti sadisté“. Provokativní nadpis splnil svůj účel beze zbytku, přitáhnul spoustu čtenářů a vyvolal bouřlivou diskusi.  

Jeden z čtenářů PL mě požádal, abych se k obsahu rozhovoru vyjádřil. Jeho přání tedy plním, ale velkou radost mi to nedělá, protože, řekněme kulantně, PhDr. Radomír Malý nepatří ke špičkám ve svém oboru a diskuse s ním stěží může být přínosná. Do odborné literatury vstoupil až třicet let po ukončení studií, ve svých 54 letech, Církevními dějinami z roku 2001. Vydat za třicet let jednu odbornou publikaci považuji za chabý výsledek.

Autor je známý tím, že při obhajování katolických hodnot dává přednost i diktaturám, které tyto hodnoty chrání a prosazují, jako byl Frankův fašistický režim (jakkoli používá jiné výrazy). Odmítá vidět v církvi totalitní organizaci, jež pronásleduje kacíře a potírá protivníky inkvizičními tribunály. To jsou podle něho jen komunistické a osvícenské lži. Odborníci tento jeho názor nesdílejí. O kacířství ve středověku a o jeho umlčování existuje mnoho kvalitních a dostupných knih. Dualistickými herezemi (které Malý nazývá novomanichejskými) se zabývá třeba Milan Loos, pozdní hereze středověku zpracovali Leff a Lambert, základy výzkumu inkvizice položili Menéndez y Pelayo a Lea. Českému čtenáři můžu doporučit spisy  Griguleviče, Hrocha, Skýbové nebo Šindeláře.