Evropští lídři na jednom z nejdelších summitů schválili podobu obnovy ekonomiky a výsledek vyjednávání si pochvalovali. Kritici však mluvili o gigantickém zadlužení. Co si myslíte vy?

Nejen to gigantické zadlužení, hlavním problémem výsledné dohody je opět získání větší moci bruselských úředníků. A samozřejmě i průlom směrem k fiskální unii – nesmíme přehlédnout, že dohoda obsahuje i nové společné evropské daně. A v neposlední řadě musí být peníze využity na různé tzv. ekologické, resp. dekarbonizační programy, od kterých můžeme očekávat leccos, jen ne racionální využití finančních prostředků.

Evropská unie se tak stále více probourává do ekonomických sfér, ve kterých nemá co pohledávat, tedy do sfér, kde má dění dominantně určovat svobodný trh. Těžko se mi to říká, ale v tomto ohledu snad vrcholným politikům EU koronavirová krize spadla z nebes.

Objem poskytovaných prostředků zůstal, výrazně však byl snížen podíl grantů z původně zamýšlených 500 miliard eur na 390 miliard. Zbylých 360 miliard pak bude formou půjček. Můžeme to považovat za úspěch „úsporného křídla“, tedy Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska?

O nějakém úspěchu „úsporného křídla“ by bylo možné mluvit, kdyby žádný plán obnovy nevznikl. Nebo by měl rozměr z makroekonomického hlediska nepatrný a byl by orientován především na posílení zdravotnického systému, zejména v zemích, kde tak strašlivě kolaboval. O tom jsem ale nic neslyšel. Evropská unie měla do této doby společné zadlužování zakázané, takže i toto je opět zcela nový průlom.