Nezaměstnanost stoupá. A bude nejspíš ještě hůř

Úřad práce ČR k 30. červnu 2025 evidoval celkem 315.456 nezaměstnaných. Volných pracovních míst 98.677. Podíl nezaměstnaných osob tak v červnu zůstává stejně jako minulý měsíc 4,2 %, oproti stejnému měsíci loňského roku lze však sledovat nárůst nezaměstnanosti o 0,6 procentního bodu, uchazečů o zaměstnání bylo tehdy 272.684.

Podíl nezaměstnaných se v České republice od února 2024 držel pod čtyřmi procenty až do prosince 2024. V únoru 2025 byl vůbec nejvyšší, dosáhl až 4,4 %, a Úřad práce evidoval koncem měsíce 326.223 uchazečů o zaměstnání.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) k aktuálním údajům uvedl, že dlouhodobě nízká nezaměstnanost v České republice spolu s rostoucí nabídkou volných pracovních míst znamenají, že zaměstnanci i nadále nacházejí na trhu práce své uplatnění.

„České firmy stále hledají nové pracovníky s odpovídající kvalifikací a v průměru jim nabízejí až o 12 % vyšší mzdu ve srovnání s jejich dosavadním zaměstnáním. O osm procent si pak mohou polepšit i ti, kteří nastoupí na novou pozici poté, co byli evidováni na Úřadu práce,“ zdůraznil Jurečka pozitivní vývoj českého trhu práce a dobré šance pro uchazeče o zaměstnání.

(Zdroj: Úřad práce ČR)

Podle Martina Jánského, generálního ředitele společnosti Randstad Česká republika, která se zabývá poskytováním personálně-poradenských služeb, stojí za červnovým podílem nezaměstnanosti kombinace sezónních vlivů.

„V červnu zůstala míra nezaměstnanosti stabilní a řada firem se před začátkem letních prázdnin snažila doplnit stavy sezónními pracovníky, zejména v odvětvích jako zemědělství a cestovní ruch. Kvůli dovoleným a s tím spojeným provozním omezením se výběrová řízení často přesouvají až na konec léta a začátek podzimu, zároveň i kandidáti takto odkládají hledání nového zaměstnání, pokud je nenutí jejich finanční situace,“ uvedl Jánský s tím, že kombinace těchto faktorů vede k celkovému zpomalení pohybu na trhu práce a vede ke stagnaci podílu nezaměstnanosti.

V České republice ovšem dlouhodobě přetrvává silná poptávka po pracovnících v IT, zdravotnictví a sociálních službách, zejména kvůli stárnoucí populaci. Podobně je tomu podle ředitele Jánského i ve výrobě, v technických oborech a v řemeslných profesích, kde stále chybí kvalifikovaní pracovníci se znalostmi moderních technologií.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve svém komentáři na X upozorňuje, že ačkoliv podíl nezaměstnanosti setrvává na 4,2 %, jedná se o jeden z nejvyšší podílů za posledních osm let a ještě poroste. Už v červenci lze podle ekonoma očekávat vzestup na 4,4 % a v prosinci by podíl nezaměstnanosti mohl dosáhnout až na 4,8 %.

Za nárůstem nezaměstnanosti podle Kovandy stojí především propouštění zaměstnanců v průmyslu, který je ovlivněn problémy německé ekonomiky. „Nárůst míry nezaměstnanosti na maxima za posledních osm let má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech,“ uvádí Kovanda.

Míra nezaměstnanosti setrvává na svém letošním dně, je však nejvyšší za osm let a letos vzroste až na 4,8 procenta. Od roku 2019 přibylo takřka 120 tisíc nezaměstnaných, skoro jedna celá Plzeň

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu v souladu s většinou expertních setrvala na… pic.twitter.com/dan7AXpZSs
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 8, 2025

Úřad práce ČR sleduje nezaměstnanost jako podíl osob, které se evidují u úřadu jako hledající zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Evidence u úřadu je také podmínkou pro poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, přičemž v červnu 2025 podporu pobíralo celkem 82.720 osob.

Podle předběžných údajů vyplatil Úřad práce ČR v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci za červen celkem 1,2 miliardy korun. V květnu to bylo 1,73 miliardy korun. Schválený rozpočet na rok 2025 přitom počítá s 12 miliardami na podpory v nezaměstnanosti a přibližně s 2,4 miliardami na rekvalifikaci, uvádí informační portál Ministerstva financí.

Z dat od Úřadu práce lze navíc pozorovat nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných osob – uchazečů, kteří aktivně hledají práci 12 a více měsíců. V květnu představoval tento podíl 33,2 %, nyní je to 33,7 %. Naopak se snížil podíl krátkodobě nezaměstnaných, kteří si hledají pracovní místo dobu kratší tří měsíců z 26,1 % na 25,7 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje podíl nezaměstnaných osob od ledna 2013. Za celé sledované období od roku 2013 byl v celé ČR nejmenší podíl uchazečů o zaměstnání koncem listopadu 2019, během druhé vlády předsedy hnutí ANO Andreje Babiše před vypuknutím pandemie covid-19. Do konce roku 2020 pak podíl narostl na 4 %.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v červnu zůstává v Ústeckém kraji, kde činí 6,5 %. Nejhůře na tom jsou okresy Most (9,4 %), Karviná (9,0 %) a Chomutov (7,4 %).

Vysoký podíl nezaměstnaných je také v Moravskoslezském kraji (6 %), kde zároveň došlo k jednomu z nejvyšších meziročních nárůstů podílu společně s Karlovarským krajem a s Libereckým krajem.

Úřad práce ČR eviduje nejnižší podíl nezaměstnanosti, tedy pod 3 %, zejména v okresech kolem Prahy, ale také například v Rychnově nad Kněžnou, v Pelhřimově, v Benešově, ve Zlíně, v Jičíně a v Ústí nad Orlicí.

Právě v Praze úřad eviduje absolutně nejvíce volných pracovních míst. Zaměstnavatelé tam nabízejí 23.467 míst z celkového počtu 98.677 volných míst, přičemž na jedno místo v Česku připadá v průměru přibližně 3,2 uchazečů.

Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof uvedl, že úřady práce v jednotlivých regionech pomáhají lidem z hromadných propouštění najít novou práci co nejrychleji, ideálně ještě před jejich evidencí v nezaměstnanosti. Zároveň připomněl, že Česká republika patří v rámci celé Evropské unie ke státům s nejnižší nezaměstnaností.

Podle posledních dostupných údajů sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zpracovávaná Eurostatem pro mezinárodní srovnání byla v květnu 2025 v České republice 2,8 %. V Evropské unii 5,9 % a v eurozóně 6,3 %. V obou případech se tak Česko ocitá hluboko pod průměrem.