Schwarzenberg: Nemít velvyslance v Moskvě by bylo proti principům diplomacie

15.09.2023 10:21 | Ze sítí

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k diskuzi o další existenci velvyslanectví v Moskvě

Schwarzenberg: Nemít velvyslance v Moskvě by bylo proti principům diplomacie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg

V poslední době se rozpoutala diskuse, jestli máme vyslat našeho velvyslance do Moskvy. Podle mého názoru ale tato debata nedává moc smysl. Nejdříve bychom si měli uvědomit, co jsou vlastně diplomatické vztahy a k čemu slouží. Není to morální uznání, není to ani žádná odměna za slušné chování, ale je to uznání faktu, že dotyčná vláda ovládá celou svou zemi.

Anketa

Má Česko pořídit letouny F-35?

3%
96%
hlasovalo: 52413 lidí

Například první vládu Tálibánu v Afghánistánu jsme neuznali, protože neovládali celé teritorium. Ale pokud se jim to podaří, nezbývá nic jiného než dotyčnou vládu uznat a také s ní navázat diplomatické vztahy. Někdy je možné, například po puči, vládu neuznat a nějakou dobu vyčkat, pokud existuje naděje, že se situace opět obrátí. Ale jakmile je ustanovena stabilní vláda, tak bychom měli diplomatické styky navázat.

Velvyslanci jsou nástrojem diplomacie, a to je řemeslo jako každé jiné. Potřebuje své nástroje, aby měla možnost svou činnost vykonávat. Tak jako krejčí nezahodí nůžky, když stříhal ošklivou látku, tesař nezahodí pilu, s kterou řezal dřevo napadené dřevomorkou, tak, prosím, nechme diplomacii její nástroje, tedy velvyslance, na místě.

Jeden příklad za všechny: Během druhé světové války, kdy byl Hitlerův režim opravdu známý svým charakterem, sociálními demokraty ovládané Švédsko udržovalo s Německem diplomatické styky až do konce třetí říše právě proto, že bylo nutné s německou vládou udržovat kontakt, dostávat se k informacím a hájit tam švédské zájmy.

Pokud bychom neměli svého velvyslance v Moskvě, bylo by to proti veškerému charakteru a principům diplomacie a také proti zájmům České republiky, které bychom vždy měli mít na paměti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Konzervativní proud nabírá na síle. A to je dobře

22:12 Senátor Hraba: Konzervativní proud nabírá na síle. A to je dobře

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k nové vládě v Nizozemí.