Minulý týden proběhla na Pražském hradě ve Španělském sále velká ceremonie k výročí vzniku samostatné České republiky.
Jsme opravdu zvláštní národ. Jako největší událost našich dějin oslavujeme husitské války. Ve skutečnosti to byla ale občanská válka, která zpustošila celou zemi a nadobro vyřadila Království české z hlavních mocností v Evropě. Tak, jako se stále vracíme k Bílé hoře, bitvě, jejíž výsledkem byla, řečeno s Václavem Klausem, spíše nevýhra.
Naproti tomu jsme měli jednoho z největší vojevůdců 19. století, Václava Josefa Radeckého z Radče, na kterého zapomínáme, anžto sloužil císaři pánu. Což ovšem v jeho době dělali všichni Češi, neboť Československé republika, jak známo, vznikla teprve sto let poté.
Oslavujeme vznik České republiky, což ovšem nebyla událost, kdy jsme se bojem osvobodili z nějaké poroby, nýbrž když jsme se rozešli se Slovenskou republikou. Je to zvláštní, zatímco ostatní národy oslavují spojení, my oslavujeme okamžik, který znamenal pouze rozvod a kterým jsme se zcvrkli na nejmenší státní území po tisíci letech.
Němci, Italové, Američané, Britové a další slaví sjednocení své země. My ovšem slavíme pravý opak. Jak říkával můj otec, jsme malý, ale podařený národ.
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
Samozřejmě, jako všechno v dějinách, rozdělení Československa má své výhody i stinné stránky. Jediná opravdová výhoda, kterou vidím je, že jsme ztratili vzájemné předsudky a komplexy, které byly jak na České, tak na Slovenské straně. Slováci si už nemyslí, že se k nim chováme jako k mladšímu bratru a Češi už si nemohou stěžovat, že Slováci žijí z jejich peněz. To je za námi.
Ovšem jako bývalý ministr zahraničí musím říci, že dvě malé republiky mají v zahraniční politice mnohem menší vliv než jedna středně velká. A jednu věc jsem vypozoroval až v poslední době. Dokud jsme totiž byli nuceni dívat se z Prahy až do Michalovců a Slováci až do Chebu či Aše, bylo to pro obě strany velmi prospěšné. Nejsme schopni se zabývat širšími záležitostmi mimo naše malá území. Propadáme strašnému pupkozření. A to je velké neštěstí pro oba naše národy.
Zajímavé na tom také je, že jsme se rozešli, aniž bychom to chtěli. Spáchali to Václav Klaus a Vladimír Mečiar a nikoho se neptali. Oba chtěli ve svých zemích vládnout neomezeně a nepřistupovat na kompromisy. Radši rozdělili stát, než aby ustoupili. V průzkumech veřejného mínění ovšem nikdy příznivci rozdělení nepřesáhli třicet procent.
Oslava jako taková byla ale důstojná. Jak prezident, tak premiér měli dobré projevy a celkově ve Španělském sále panovala dobrá nálada. Nic proti oslavám, ale jenom se ptám proč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
