Již drahnou dobu se rozehrávají divné politické hry o Českou televizi. Nejde jen o obsazení Rady ČT, která má dohlížet nad vyvážeností a nestranností této veřejnoprávní instituce. Jde také o kontrolní činnost Volebního výboru poslanecké sněmovny, která, ruku na srdce, není kdovíjaká. A poslední seminář na půdě parlamentu jasně ukázal na problémy uvnitř ČT.

Pamatuji si na dlouhé debaty kolem zavedení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. I tehdy se argumentovalo nutností nezávislého financování těchto důležitých institucí. Přitom tehdy existovala dohoda na omezení reklamní činnosti veřejnoprávních médií s tím, že tyto miliardy spadly do klína soukromým televizím a rozhlasovým stanicím. A tyto zisky soukromých společností nakonec, tak jako je u nás zvykem, platí uživatelé veřejnoprávních médií. A výše koncesionářských poplatků nerozlišuje výši příjmů koncesionáře. Prostě plať bez ohledu na skutečnost, zda sleduješ či nesleduješ vysílání veřejnoprávních médií.