Její průběh jasně ukázal, jak důležité je chránit to nejcennější, co máme – přírodu – protože jsme sami její součástí. Zásadním výstupem je dohoda Mutirão, která posiluje společné úsilí států v boji proti změně klimatu a přináší dva nové nástroje pro snížení emisí: Globální akcelerátor implementace a Belémský závazek k cíli nepřekročit oteplení o 1,5 °C. Tyto mechanismy mají státům pomoci lépe plnit jejich klimatické závazky a udržet svět na cestě k omezení globálního oteplení. Českou republiku zastupoval na COP30 ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík.

„Klimatická konference proběhla v samotném srdci Amazonie, přezdívané ‚plíce světa‘. To umožnilo přitáhnout pozornost celé planety k rozsáhlému odlesňování největšího tropického deštného pralesa na Zemi i k zásadní roli, kterou amazonský prales hraje pro stabilitu globálního klimatu a naše společné budoucí podmínky k životu. Celý svět si tak mohl uvědomit, že drancováním přírody jdeme sami proti sobě. V rámci závěrečné dohody Mutirão se pak podařilo vyjednat celou řadu nových závazků – například nový cíl pro adaptaci, závazky pro Spravedlivou transformaci a také dodržení závazků, které se vztahují k cíli nepřekročit oteplení o 1,5 °C. K tomu mají pomoci jak národní adaptační plány, tak i národní klimatické plány, které představilo 118 států. Co tato konference ukázala je, že emise nesnižuje jen Evropa, ale celý svět – jak v oblasti mitigace – tedy opatření na zmírňování dopadů klimatické změny, tak v oblasti adaptace a přizpůsobení se na klimatickou změnu. To považuji za dobrý signál. Jsem rád, že se během vyjednávání podařilo udržet jednotný postup EU, přestože se nepodařilo na COP30 prosadit jasný závazek odklonu od fosilních paliv. To blokovaly hlavně arabské a další země, které tím popírají vědecká fakta o globálním oteplování, přičemž jeho dopady vidíme už prakticky všude na světě. Netýkají se jen Evropy, ale i Jižní Ameriky, Afriky či ostrovních států,“ hodnotí COP30 ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Bude tak potřeba dále pracovat na budování širší aliance států, kterým jde o budoucnost této planety a naplňování cílů Pařížské dohody tak, aby dokázala lépe tlačit na ambicióznější klimatické závěry,“ dodává ministr Hladík.

Konference schválila trojnásobné navýšení financí na klimatickou adaptaci pro nejzranitelnější země do roku 2035. Významným posunem je, že nový Globální adaptační cíl bude doplněn o sadu ukazatelů, které umožní sledovat pokrok v naplňování jednotlivých Národních adaptačních plánů. Úspěchu se podařilo dosáhnout také v agendě Spravedlivého přechodu (Just Transition), která se mj. věnuje i tématům lidských práv, genderu a zohlednění lidskoprávních a pracovněprávních otázek.