Pandemie covidu, ozbrojený konflikt na Ukrajině a energetická krize odhalila nahotu Evropy jako celku. Co se týče České republiky je zřejmé, že česká vláda neumí či nechce hájit její zájmy, že celá zahraniční politika jde na ruku ideologii Západu a málo dbá na základy, na kterých diplomacie stojí. Ekonomické sankce vůči Ruské federaci nejenže nepřinesly oslabení Ruska, ale naopak oslabily Evropskou unii a posílily ekonomiky USA, Číny a dalších zemí. Vysoké ceny energií vzniklé ideologickým odklonem od levných energií a nákupem přes překupníky, Green dealem, akceptací politiky ČEZ či špatnými rozhodnutími vlády ukazují, že ekonomický model naši země se vyčerpal. Nejvyšší inflace v Evropě sebrala zaměstnancům 30% z jejich mezd a „nemocný muž Evropy“ se potýká se ztrátou konkurenceschopnosti. A to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství či ve službách.
Lidé chtějí od své vlády řešení konkrétních problémů a nikoliv výmluvy. Podnikatelé chtějí po vládě snížení byrokracie, levnější energie a vstupy, chtějí spravedlivější dotace a daně. Protože ekonomický růst je přímo úměrný ekonomické svobodě. Ale té přes přílišnou regulaci ze strany státu a EU brání. Dříve pseudosociálními, později „zelenými“, nejnověji progresivistickými opatřeními a rozhodnutími. Přitom stále platí slova Winstona Churchilla: Čím dále se dokážeme podívat do minulosti, tím dále uvidíme dopředu. Nejen z minulosti je třeba se poučit a je potřeba vnímat potřeby lidí. Současná vláda buď nerozumí politice nebo je ve vleku paradigmat Evropské komise a bruselských úředníků.
A pokud má nějaký politik, občan či skupina občanů jiný názor či dokonce jiný nástin, jak řešit současné problémy, pak je považován za dezinformátora nebo dokonce za ruského špicla. Toto nálepkování se hojně používá nejen v politických kruzích, v médiích a na sociálních sítích. Ale i jako argumenty pro občanské a odborné postoje či politické názory. Dezinformace se staly odpovědí vládních politiků na jakýkoliv problém, který má vláda k řešení či na jakoukoliv kritiku od svých politických oponentů. Základním problémem je skutečnost, že vlády dlouhodobě nehájí národní zájmy České republiky a český národ se stal, zejména v ekonomických věcech a v zahraniční politice národem vazalů. Zejména vůči silnému sousednímu Německu. Prostě předlistopadová politika se přetransformovala na pro bruselskou a nyní i na pro americkou politiku, bez ohledu na dopady na ČR.
Je dobře, že jsme členy NATO a EU, nicméně naše členství má vysokou míru odpovědnosti za rozhodnutí, která tyto mezinárodní instituce udělají. A to nejen ve vztahu k zajištění bezpečnosti, ale i z pohledu zahraniční diplomacie, vývoje ekonomiky a tím pádem i kvality životní úrovně občanů. Jak řekl exprezident M.Zeman: Jen blbec nemění své názory. Takže pokud je něco špatně a jsme na to upozorněni, pak je naší povinností se nad problémem zamyslet a vybrat to nejlepší řešení. Ale nikoliv nejlepší řešení pro ideologii vlády či ideologii jinou, ale nejlepší řešení pro obyvatele České republiky. Rozdělovat společnost na ty se správným názorem a na ty ostatní - dezinformátory je cesta do pekel. Základem silné společnosti je totiž její soudržnost a solidarita mezi lidmi. Tato vláda, ale i Evropská komise jde cestou opačnou. Snaží se prosadit špatná řešení bez ohledu na jejich negativní dopady. Přitom si neuvědomuje, jak křehká je demokracie a jak je často lehké omezovat svobody člověka.
Ing. Antonín Seďa
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
