Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Asi všichni máme zájem na tom, abychom tady tvořili kvalitní zákon. Když se podíváme na senátní tisk č. 267, který nám tady přijde, to je daňový řád. Jak vznikl, vám řeknu, že se to konzultovalo se všemi odborníky. Já jsem všechny pozměňovací návrhy a všechny verze posílal panu docentovi Hůrkovi a prosil jsem jej, ať mi to připomínkuje. Nechápu, že až tady se dozvídám, že máme problém s průměrným přepočteným počtem. Když jsem s ním o tom mluvil včera telefonicky, on říkal: „Ano, ten počet je špatně, pojďme o tom diskutovat.“ Poslední pozměňovací návrh pan docent Hůrka dostal v jednu hodinu v noci. Žádná reakce, žádný telefon, nic.

Takže pokud chceme kvalitní zákony, dělejme to, co dělá ministerstvo financí, které často kritizují nejvíc, a pojďme se o tom bavit. A ne, že tady se dozvíme, že nějaký odkaz není v pořádku, když pan docent Hůrka má všechny ty moje maily přečtené. Tak na co tady jsme? Samozřejmě, že ten počet je špatně, ale tady paní ministryně v životě nepřizná chybu. Já klidně přiznám chybu, jestli jsem si špatně udělal legislativní odkaz. Nejsem si toho vědom, viděl to náš legislativní odbor, musel bych si na to sednout. A když to tady někdo plácne až na plénu, velice těžko se tady potom diskutuje o kvalitě nějakého zákona. Tohle je z mého pohledu naprosto nepřijatelný postup. A pokud se to tedy snažím s někým zkonzultovat, tak ať mi řekne: „Pane Goláň, nepodávejte to proto, proto, proto, anebo tohle upravte.“ A ne, že tady se dozvím, že něco je úplně špatně a že je to paskvil. Já jsem to slovo nepoužil.