Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové.
Já bych rád uvedl celou věc do kontextu, protože tady nejde o to, nebo jenom o to, že Rada ČT podle názoru právních expertů rozhodla v nesouladu se zákonem o ČT, to je samozřejmě vážné, ale ten kontext, tady nejde jenom o nějaké právní pochybení, které se dá napravit a všechno bude v pořádku. Kontext je takový, že rada o tom rozhodla jednak bez zákonných důvodů, bez jakéhokoliv upozornění, ani to neměla na programu, a udělala tak v předvečer schvalování rozpočtu ČT na příští rok, kde ta dozorčí komise hraje klíčovou úlohu. To je právě ten orgán, který má financování ČT zkoumat, má přístup do všech ekonomických materiálů. Rada chce na příštím zasedání rozhodovat o rozpočtu a těsně předtím rozpustí ten jediný odborný orgán, který to je schopen posoudit. Ten kontext je velice závažný a svědčí o tom, že rozhodnutí nemohlo být vedeno dobrými úmysly, protože nedává žádný smysl. Ten příběh nezačal minulý týden tím podivným rozhodnutím Rady ČT, nezačal dokonce ani volbou této rady, o které vyšlo najevo, že hlavní kvalifikační předpoklad pro volbu radních nebyla jejich kompetence, nebyla jejich odbornost. Z uniklého mailu předsedy volební komise vyšlo najevo, že hlavním kritériem byla jejich oddanost hnutí ANO a jejich negativní postoj vůči řediteli ČT. To bylo jediné kritérium, které se rozeslalo u profilů všech kandidátů, aby se podle toho poslanci rozhodli při volbě.
Ten příběh dokonce nezačal ani tímhle mailem. Popravdě řečeno, ten příběh začal už v 90. letech, kdy se rozhodovalo o odstátnění té původní komunistické Československé televize, kdy se velmi vážně uvažovalo o tom, že by se přijal ten německý model, to znamená, že kontrolní orgán by nevolili poslanci, ale volily by si ho občanské organizace a instituce, tak jako to je v Německu už od války, a tudíž ta kontrola té veřejnosti byla zabezpečená. Tenkrát převážilo rozhodnutí, že občanské organizace a instituce se budou teprve transformovat, nevíme, které zaniknou, jakou roli budou přesně hrát v tom transformačním procesu, takže se to rozhodnutí odložilo a svěřilo se to do rukou Poslanecké sněmovny, tehdy jediné komory, druhá ještě nebyla.
Od té doby se váže ten neustálý střet politické moci s tím zájmem veřejnosti. Podle mého názoru si poslanci zvykli na to, že televize je jejich. Zvykla si na to vláda, moc dobře si pamatujeme na úvahy Václava Klause, který od začátku zpochybňoval samou existenci veřejnoprávní televize a tvrdil, že to je nesmysl, že se má taková instituce buď privatizovat, nebo skutečně zestátnit. Pamatujeme si na ty úvahy o vládní vlnce.
Pak si pamatujeme ten obrovský střet mezi Českou televizí a Milošem Zemanem, tehdy předsedou vlády, kdy reportáže, které poukazovaly na jeho cestu do Bamberku, podivnou, vyvolaly jeho obrovskou nenávist vůči této instituci. Od té doby se datuje ten jeho nepřátelský vztah. Stejně tak jako nepřátelský vztah extrémních politických uskupení, tehdy typu republikána, pana Sládka. To je tradice, která přetrvává dodnes. Ta extrémní uskupení mají vůči ČT naprosto zásadní odpor a neustále usilují o její zrušení nebo nějakou marginalizaci.
Je až s podivem, jak se v tom zájmy těch suverénů moci a těch extrémních uskupení potkávají. To má tradici skutečně od začátku a přetrvává to dodnes. Čili tohle je ten vlastní kontext té věci. Já bych byl rád, kdybychom ho vnímali a nebrali celou tu věc jenom jako nějaké právní pochybení, které se může stát, můžou na to být různé právní názory. Ne, to je skládanka. Tohle je pouze jeden z jejích bodů. Další body jsou v příštím roce, dovolba pěti členů rady. My vidíme, že se tady zformovala už silná opozice vůči současné tváři ČT, takže je otázka, jestli se podaří tu veřejnou službu do voleb zachovat v její současné podobě, nebo zda dojde k nějaké, zásadní dramatické změně, která by úplně proměnila tu veřejnou službu v televizi, jakou známe třeba z Polska nebo Maďarska, kde už přestala fungovat veřejná služba. Z těch původně veřejnoprávních institucí se stala čistě vládní média, jejichž hlavní úkol je chválit vládu a kritizovat opozici. Myslím si, že je to něco, co zákonodárci nesmí dopustit.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
