Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Ráda bych tuto novelu podrobněji okomentovala, protože jsem se nějakým způsobem na ní i iniciativně podílela i tady s paní poslankyní. Já bych tady ráda řekla, že už pět let hyzdí autovraky veřejný prostor našich měst a obcí a pro PS to dlouho nebyla priorita. Chci jenom upozornit, že více jak rok tato novela ležela v PS a nakonec je vlastně paradox, že tento návrh je poslanecký, nikoli vládní, protože jak tady zaznělo, to je návrh, který má pomoci českým městům a obcím rozvázat ruce a umožnit jim snazší a rychlejší likvidaci autovraků ze svých ulic a uvolnit tak tisíce parkovacích míst ve městech. Já si tady neodpustím poznámku, proč se tak dělo, proč takhle důležitá novela, která se týká skutečně nejblíže našich občanů, ležela ve sněmovně. Protože sněmovna se v minulém roce zabývala jinými záležitostmi, například audity Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů našeho premiéra nebo střet dvou vládních dam o tom, zda se potřebné peníze v rozpočtu na rok 2020 najdou nebo nenajdou. A na jeden z problémů, který česká města a obce trápí už pět let na komunální úrovni, tedy na úrovni nejbližší našim občanům, tak prostě ve sněmovně nebyl čas.

V čem tedy ten problém byl nebo je? Od roku 2015 nepovoluje česká legislativa tuzemským městům a obcím odstraňovat vozidla, která sice na první pohled vypadají jako nepojízdný autovrak, ovšem zákonem je velmi nevhodně nastavena definice autovraků, takže spousty aut ji nenaplní. Své vůbec první jednání na ministerstvu dopravy k tomuto tématu jsem iniciovala již počátkem roku 2018. Stále častěji se totiž na mě s tímto problémem obraceli občané v mém obvodu Prahy 10. Na toto jednání jsem šla již plně vybavena praktickými zkušenostmi přímo od ředitele obvodního ředitelství městské policie, šéfa Silničního správního úřadu Prahy 10, zástupců Správy služeb hlavního města Prahy, která odtahy vraků na území metropole zajišťuje nebo i ředitele odboru dopravních agend na pražském magistrátu. A poprvé jsem na začátku roku 2018 na ministerstvu neuspěla. Bylo mi sděleno, že na úpravu takové legislativy nemá ministerstvo kapacitu, neboť se aktuálně zabývá výběrem dodavatele elektronického mýtného systému. Aspoň se mi tak podařilo nastartovat komunikační kanál ze strany ministerstva směrem ke správním úřadům silničním a například naši úředníci, kteří si nevěděli na základě zákonné úpravy rady, tak jim na korespondenci nebylo opakovaně odpovídáno, ale podařilo se toto prošťouchnout a skutečně jsme následně, myslím, prošťouchli ty nejproblematičtější případy, jak autovraky odstraňovat.

V létě 2018 nicméně z důvodu transpozice jedné z evropských směrnic muselo dojít k novele několika českých dopravních zákonů včetně zákona 13/1997 Sb. A do této novely se narychlo podařilo zapracovat alespoň právo úředníků "násilně" otevřít opuštěný automobil za účelem identifikace jeho majitele či provozovatele. Samozřejmě za přítomnosti policie a zámečníka. Ale to však problém neřešilo komplexním a systémovým způsobem, jaký preferujeme my jako starostové, městští strážníci, úředníci napříč celou ČR. Tak jsem se podruhé vydala za panem ministrem a tam jsem už částečně uspěla. Byl tam se mnou i zde přítomný pan předsedající senátor za Prahu 6.