Pro letošní rok vláda počítá s rozpočtovým deficitem 90 až 100 miliard, aby mohla plnit své populistické sliby. Plánuje tak v období růstu vyšší schodek, než kterého jsme dosáhli v minulém roce během ekonomické recese. To je fatální selhání ministra financí.

V době začínajícího ekonomického růstu by odpovědná vláda měla mít představu o řešení penzijního systému, rostoucích mandatorních výdajích a obecně o konsolidaci veřejných financí. To jsou témata, která jsou pro dlouhodobý růst české ekonomiky naprosto zásadní. Místo toho jsme svědky dílčích chaotických změn, jako je přesun daňových prostředků vybrané soukromé společnosti ve ztrátě, vymýšlení nových daní, zvyšování počtu úředníků či zvyšování minimální mzdy, které v lepším případě obnovující se hospodářský růst „jen“ přidusí.

Tato vláda není vládou změny, ale vládou dalšího rozhazování.

ČSSD navíc schází nejen vize dalšího rozvoje země, ale i vnitřní jednota, jak ukázala i na své půlroční tiskové konferenci. I na té se předseda vlády dokázal v přímém přenosu před novináři rozhádat se svým ministrem pro lidská práva. Pan Dienstbier veřejně odmítá respektovat širší kompromis politické reprezentace dojednaný i premiérem. Pokud odmítá práci na své agendě a odmítá respektovat svého premiéra, měl by zvážit setrvání ve své funkci. V každé civilizované zemi by ministr v jeho pozici podal demisi.