V takových případech může být zaměstnavatel nucen zaměstnance propustit, protože na vyšší náklady spojené s jeho mzdou nebude mít dostatek zdrojů. Zkušenosti členských států EU přitom ukazují, že země bez institutu minimální mzdy mají v průměru o 2 procentní body nižší nezaměstnanost (v době krize až o 4 p. b.) než země, kde minimální mzda existuje. Připomeňme, že institut minimální mzdy nemají vedle Německa či Itálie ani skandinávské země, k jejichž sociálnímu modelu socialisté vždy vzhlíželi.
Nejvíce ohroženou skupinou jsou tímto krokem především zaměstnanci s nejnižšími příjmy a s nejnižší kvalifikací, typicky žena středního věku pracující jako uklízečka, nebo mladý muž bez maturitního vzdělání pracující jako pomocný dělník. Další velmi ohroženou skupinou jsou mladí lidé s nejnižším vzděláním, kde dnes nezaměstnanost dosahuje až 40 %, a pracující zdravotně postižení!
Opatření vlády zvyšující minimální mzdu tak můžeme právem označit jako asociální. Vláda Sobotky a Babiše dokazuje, že upřednostňuje zájmy odborů, které ji za to hlasitě pochválí, před zájmy méně viditelných a méně hlasitých pracovníků s nejnižší kvalifikací a zdravotně postižených. Je iluzí myslet si, že lze vyšší životní úroveň zařídit vládním nařízením. K vyšším mzdám v celé ekonomice může vést jen vyšší produktivita práce a ekonomický růst přinášející firmám dodatečné zdroje.
Jan Skopeček
ekonomický expert ODS
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
