Ano, vlny lidí opouštějící své domovy po tisících jsou znepokojujícím obrázkem počátku 21. století. Myslím si ale také, že nejinak tomu bylo v historii. Je to už nejen z pohledu a schopnosti vnímat u premiéra Babiše a řady z nás dalších prostě dávno, a skrze pohodlí našich vlastních domovů téměř nepředstavitelné (a proč taky se znepokojovat minulostí, že?). A co je hlavní, tak nějak se nás to dnes netýká. A proč by se to proto mělo nějak měnit, že?

Pan premiér Babiš také české veřejnosti sdělil, že "Ano, přesně tak. To je nepřijatelné, protože pak by se do Evropy klidně mohla nastěhovat miliarda lidí. Pakt sice lidem dává obecné právo na migraci, už ale neřeší, jestli pak migranti budou u nás mít právo pracovat, chodit do školy nebo pobírat sociální dávky." - tedy z lidskoprávního hlediska v kontextu migrujících jednotlivců a skupin." (ZDE). Oh, ano, kdo by se chtěl starat o tu možnou miliardu dalších, co se k nám zřejmě chystají... Nevím, odkud bere pan premiér tyto počty. Vím, ale že nejen Evropa, ale právě nadnárodní struktury, jakou je i OSN, se snaží všemožně problémy spojené s migrujícími lidmi a uprchlíky bez vyhlídek na změny k lepšímu řešit. Předpokladem pro další posuny ve vztahu k hrozícím problémům je i právní ukotvení takových přístupů. Příkladem je i debatovaný Globální pakt OSN (přesněji Intergovernmental Conference to Adopt the Global Compact for Safe, Orderly and Regular Migration), určeny k projednávání na prosinec 2018.

Osobně jsem toho názoru, že než začít podněcovat "obavy veřejnosti", je lepší si celý text přečíst. Jeho návrh je k dispozici ZDE.

A také si dovolím poznamenat, co je pro globální společnost dneška typické, že je velmi složité oddělit od sebe pojem uprchlíka a migranta. Zatímco v případě migranta se často do popředí dostává a převažuje v našich končinách vnímání, že si vesměs chce svým odchodem do jiné země pomoci ke zlepšení svojí ekonomické situace (tedy např. "parazitovat na sociálních dávkách v ČR"), pak uprchlík je osoba prchající před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních či příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i politickým názorům. Nemyslím si ale, že např. pan premiér (politicky účelově) a nemalá část veřejnosti jsou schopni a především ochotni vidět a činit rozdíly.