Tomio Okamura je střelec, čímž nemám na mysli nic z oblasti hvězdopravectví. Je to prostě politický pistolník, který by pro hlas lidu šel i světa kraj. Jeho „referendum bez výjimek“ už okomentoval kdekdo, tedy beru jako vyřízenou věc, že nelze mít zákon o referendu, které by mohlo řešit největší přípustnou velikost chodidla či zákaz chování psů v aglomeracích nad 10 obyvatel případně uvěznění všech HIV pozitivních.

Předseda Úsvitu je však také bojovníkem proti exekutorům. Ve své volební kampani je chtěl zrušit. Nyní se s některými dal dohromady, skamarádil a do Poslanecké sněmovny dopravil návrh známý nyní jako tisk 127.

Pan poslanec v něm dává najevo, že legislativa není jeho silná stránka. Z hlediska stavby zákonů a elementární kvality nesnese tento spisek ani zcela amatérskou kritiku. Věci, které musí být přímo v paragrafech, umístili znalci z Úsvitu do důvodové zprávy. Pokud by někdo byl tak šílený, že by text odhlasoval, vznikl by absolutní chaos nebývalých rozměrů. Ale dobrá, to by se dalo vychytat, přece jenom v Poslanecké sněmovně sedí i řada lidí, kteří legislativu ovládají.

Jenže to není zdaleka to nejhorší. Podstatný je obsah a směřování návrhu novely Exekučního řádu z pera Tomia Okamury. Tady jde do tuhého. Principem je tak zvaná teritorialita, tedy myšlenka, že exekutor má řešit případy na svém konkrétním území. Tisk 127 počítá s krajskou soudní teritorialitou, což je něco hodně jiného než krajská správní teritorialita, protože některé kraje nemají krajské soudy. Hned tohle narazí u jiných exekutorů, kteří chtějí teritorialitu okresní.