Vcelku nenápadně proběhla koncem března zpráva, že tři evropští lídři - Merkelová, Macron a Johnson, spolu s dalšími, podepsali dokument s výzvou, aby byla přijata mezinárodní smlouva o pandemii. V českých zdrojích je označovaná jako Pandemická úmluva, v anglických zdrojích a na webu WHO je označovaná jako Pandemic Treaty. Má se jednat o mezinárodní smlouvu, která prý umožní lépe reagovat a spolupracovat při další globální pandemii. Možná to má souvislost se studií Univerzity Johna Hopkinse, Baltimore, USA, která má občas až překvapivě mnoho informací o tom, co se děje a bude dít okolo současné pandemie.

Nemělo by nás v nejmenším překvapit, že tento projekt Pandemické úmluvy zastřešuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta v době šíření koronaviru mnoho nepomáhala, spíš to někdy vypadalo, že šíření ještě podporuje (viz její kritika látkových roušek, které u nás prokazatelně zafungovaly, nebo její "zametání" stop v Číně tvrzením, že virus SARS-CoV-2 rozhodně neunikl z blízkosti laboratoře). Podobně jako akce ze strany EU a jejích orgánů členským státům většinou nepomáhají, naopak je od řešení problémů s COVID-19 ještě zdržují a situaci komplikují. Viz problém s vakcínami, když si EU vynutila, že se budou nakupovat společně. Takže proto jich nemáme dost, podle objednávky.