Nebyla k tomu ze strany pětikoalice vedena všeobecná diskuze, komunikace s veřejností, kde by se objasňovala dohoda a její jednotlivé části, vedena nebyla vůbec. Pětikoalice dokonce odmítla, aby byla dohoda projednávána a posuzována v Ústavněprávním výboru. To znamená, že si vláda není jista, jestli nebude porušeno ústavní právo a jestli je to všechno v souladu s naším a mezinárodním právem. Co kdyby byla DCA dohoda zaparkována v Ústavně-právním výboru a čekala na posouzení?

Např. právnička Mgr. Daniela Šenarová ve své 20stránkové analýze došla k závěru, že DCA smlouva zásadním způsobem koliduje nejen s obecně závaznými zásadami a právními prameny mezinárodního práva, ale i s naší ústavou a ústavním zákonem o bezpečnosti (zakotvujícími klíčové hodnoty státu, jakož i jeho primární povinnosti vůči lidu) a porušuje či obchází také řadu platných mezinárodních ratifikovaných smluv (které je ČR v duchu ústavy povinna rovněž řádně dodržovat a naplňovat). Uvedená analýza byla zaslána předsedkyni PS, předsedům bezpečnostního zahraničního a Ústavně-právního výboru a všem poslancům. Zástupci Ministerstva obrany ale tvrdí, že toto není právní analýza, ale politická proklamace. Tak ať to tedy posoudí již zmiňovaný Ústavně-právní výbor Sněmovny?

Samozřejmě je to zásadní věc, a nikoliv triviální, jak se někteří poslanci hnutí ANO vyjadřují k této dohodě, protože pokud někomu umožňujeme v 11 lokalitách po dobu 10 let budovat objekty, do kterých nemáme přístup, nevíme, co se tam provádí za činnost a nevíme co je tam skladováno, a objekty mají režim jako ambasády, tak samozřejmě se jedná o zásadní omezení svrchovanosti České republiky.