Dá se tedy předpokládat, že do vlády bude předložen návrh novely zákona, a následně i Poslanecké sněmovně k jeho projednání. Domnívám se, že bychom měli do novely zákona promítnout i zkušenosti, které máme z této pandemické doby.

Celosvětová pandemie nemá vliv pouze na zdraví občanů, ale mohutně dopadla také na schopnosti domácností splácet hypotéky a půjčky. Hodně lidí si půjčovalo v době, kdy ještě nevěděli, že se jich dotknou problémy spojené s koronavirem, který zavřel mnoho provozů, restaurací a celkově omezil podnikání. Mnoho zaměstnanců, ale i drobných živnostníků přišlo o pravidelný příjem a nyní řeší, kde vezmou peníze na splátky. Nepochybně hodně z nich balancuje na tenké hraně dluhové propasti, do níž mohou lehce spadnout. Centrální banka se snaží situaci na trhu alespoň monitorovat. Dobrovolné asociace s neziskovými organizacemi přišly společně s ministerstvem financí s doporučeními, které eliminují dopady krize na splácení půjček.

V praxi se ale problémy objevují a budou objevovat ve zvýšené míře, protože zejména sociálně slabší občané se budou nyní častěji dostat do problémů se splácením. Někteří ani neví, že mají ochránce v podobě finančního arbitra, který posuzuje jejich spory s poskytovateli půjček. Působení arbitra doplňuje mozaiku regulace poskytování spotřebitelských úvěrů, jejichž pilířem je zákon přijatý v minulém volebním období. Arbitr řeší spory spotřebitelů, které by jinak mohly přijít před soud, kde by se projednávaly dlouhé roky. Jeho zavedení bylo přínosem, ale nastal čas na vyhodnocení jeho postavení. Proto právě Ministerstvo financí publikovalo konzultační materiál k pravomocem a působnosti arbitra, aby se mohla odborná veřejnost a účastníci trhu zapojit do diskuse, zda arbitr opravdu splňuje to, co od něho nejen spotřebitelé, státní orgány, ale také finanční společnosti očekávali.