Děkuji. Dobrý den. Přeji hezké poledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi na začátek takové krátké shrnutí. 23. června roku 2016 se občané Velké Británie rozhodli, že již nechtějí být nadále členy EU. Řekli, že jim stávající stav nevyhovuje, a myslí si, že jim bude lépe mimo toto společenství. S tímto názorem někdo souhlasí, někdo s ním nesouhlasí, v každém případě ho všichni musíme respektovat.

Já bych ráda jenom upozornila na jednu věc, že toto rozhodnutí je naprosto legální, nejde ani o nic mimořádného. V některých komentářích se můžeme dočíst, jak se hroutí EU, jak hrozí všelijaké zemětřesení. Myslím, že se neděje nic zvláštního. Jediné, co je na tom mimořádného, že je to prostě poprvé. Vzpomeňme si například na mnoho let dozadu tomu, kdy se Francie rozhodla vystoupit z vojenských struktur NATO. O mnoho let později zase vstoupila do těchto struktur a vlastně se také nic nestalo.

To znamená, Velká Británie opustí EU 29. března, to znamená skoro za dva měsíce. Je velmi málo pravděpodobné, že by se rozhodnutí nějakým způsobem změnilo, i když jednostranné stažení žádosti o vystoupení Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím umožňuje. Otázkou pouze je, zda se do té doby podaří uzavřít takovou dohodu, která bude přijatelná pro obě strany, protože není v zájmu ani EU, ani Velké Británie rozvod bez dohody, a v žádném případě to není výhodné pro ČR, jejíž zájmy bychom měli prosazovat na prvním místě.