Zahradník (ODS): Z více než 90 % patří vodní zdroje i infrastruktura do rukou obcí

18.06.2020 18:25

Projev na 51. schůzi Poslanecké sněmovny 18. června 2020 k vodnímu zákonu

Zahradník (ODS): Z více než 90 % patří vodní zdroje i infrastruktura do rukou obcí
Foto: ods.cz
Popisek: Jan Zahradník z ODS
reklama

Dámy a pánové,

já samozřejmě k tomuhle zákonu, který se opakovaně na programu naší Sněmovny vyskytuje, tradičně vystupuji a dával jsem vždycky pozměňovací návrhy ve snaze jednak zlepšit situaci měst a obcí, jednak samozřejmě pomoci v boji se suchem. To jsem vždycky dělával.

Já bych možná tady nejprve ale zmínil pár číselných údajů, abychom věděli, co vlastně je předmětem našeho uvažování. Když se podíváme na statistiku ČHMÚ, tak je tam uveden údaj, že celkový úhrn srážek v loňském roce na území České republiky byl 634 milimetrů na metr čtvereční. Jednoduchým vynásobením zjistíme, že se tedy vlastně jedná o 50 miliard metrů krychlových vody. To je objem vody, se kterým tady u nás tedy máme co do činění, protože víme dobře, že přítok ze zdrojů mimo území naší republiky je zanedbatelný. Pan kolega Válek tady citoval kronikáře Kosmase. Já jsem tady už kdysi dávno jednou citoval epigram Karla Havlíčka Borovského, který říká: Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná. Tak to opravdu je. Podíváme-li se na ty grafy, tak ten odtok je zhruba v řádu 10 miliard kubíků, přítok je v řádu zhruba necelých 500 milionů. Takže pracujeme s 50 miliardami metrů krychlových vody, se kterými musíme jaksi zajistit tady veškeré naše hospodaření.

Je třeba dodat, že z těchto 50 miliard zhruba 40 miliard metrů krychlových vody odchází evapotranspirací, tedy výparem, případně pohybem vody ve vegetaci, v rostlinách. Čili tady těch 10 miliard, s kterými nakládáme... No, když si řekneme, jakým způsobem jsme schopni akumulovat vodu, tak umělá akumulace vod, umělé nádrže vytvořené u nás v historii jsou schopny zachytit zhruba necelých 5 miliard metrů krychlových vody, čili desetinu z toho disponibilního objemu. Z toho významné nádrže, tedy ty přehradní velké nádrže, mimo jiné třeba na vltavské kaskádě a další přehrady, zadrží zhruba, bych tak řekl 40 %. Víc, vlastně musím přidat, takřka tři čtvrtiny, ne 40, to jsem se zmýlil. Tak asi 70 % vody zadrží velké nádrže, zhruba kolem tak 25 % zadrží střední rybníky do 50 hektarů a zbytek potom malé rybníky, případně ty velké rybníky, zase na té druhé straně. Takže pracujeme s pěti miliardami metrů krychlových vody, které zadržíme. To to je ta voda disponibilní, která když bude velké sucho, po ní můžeme sáhnout a z ní můžeme tu vodu jaksi odebírat.

Mluvíme tady o zadržování vody v krajině jako o velkém nástroji v boji se suchem. Já s tím souhlasím. Je to nástroj, který můžeme použít v poměrně krátké časové době. Prostě postavit přehradní nádrž je otázka poměrně složitého povolovacího řízení. Kdybychom si ale zase číselně to přepočítali, tak ten objem zadržované vody kdybychom rozprostřeli na celou plochu České republiky, bylo by tam na každém metru čtverečním 62 milimetrů, čili bychom chodili zhruba v 62 milimetrech vody. Otázka je, do jaké míry tedy to zadržování vody v krajině je skutečně reálně efektivním nástrojem. Neříkám, že bychom na to měli rezignovat, v žádném případě. Určitě každý zemědělec, každý vodohospodář, který tu možnost má, tak by měl ta drobná opatření v krajině dělat. Mluvil tady pan kolega Bendl odbahňování rybníků. Mezi 10 a 20 procenty objemu rybníků je zabahněno, to znamená, ten jejich objem, tak jak byly vybudovány, není k dispozici. Bývalo takovým jaksi uváděným číslem, že na odbahnění jednoho hektaru rybníka je potřeba milion korun. To bylo do té doby, nežli my sami jsme si vlastními zákony velmi ztížili možnost nakládání s tím vyvezeným bahnem. Kolega Bendl to tady velmi podrobně zmiňoval. Musím se přiznat, že vidím také velký problém v tom, že to bahno z rybníků teď není možné používat, tak jak to bylo po dlouhá desetiletí, staletí jako hnojivo na pole, ale bohužel je to považováno za nebezpečný odpad. Příčina toho samozřejmě je ve zpřísněných podmínkách a ve zpřesnění metod, tak jak měříme škodlivé látky. Prostě s tím bahnem najednou není co počít a jeho likvidace vyžaduje významné finanční prostředky.

Takže musíme stále obracet svojí pozornost k budování nádrží. Já jsem rád, že pan ministr zemědělství představil program k budování nádrží. Častokrát je tato cesta kritizovaná, je spojovaná s nějakou betonářskou lobby. Já tedy si myslím, že to tak není. Prostě měli bychom myslet na zadní kolečka, až skutečně to sucho bude kritické, tak každá ta nádrž bude určitě potřebná.

My jsme chránili v roce 1953 277 profilů pro možné nádrže, v roce 1988 to bylo už jenom 210, v roce 2005 potom to bylo 186 a v současné době pracujeme zhruba kolem tak 60 až 80 míst, 65 profilů, kde by bylo možné postavit nádrž, a které jsou tím oním způsobem chráněné. Pan ministr mluvil asi zhruba o 30 možných místech, kde by se nádrž dala postavit. Dámy a pánové, to je věc, která samozřejmě podle mě není populární, já jsem si vědom toho, že nesklidí nějak velkou chválu, ale chci tady se vyjádřit ve prospěch toho záměru na budování nádrží.

Anketa

Je Nora Fridrichová kvalitní novinářka?

7%
93%
hlasovalo: 25838 lidí

Takže další věc, kterou bych chtěl zmínit, je vůbec to, na co používáme vodu, kterou u nás zachycujeme. Ve světě, ve světovém globálním průměru 75 % vody je používáno na zemědělské účely, 20 % vody na průmysl a služby, 5 % pak slouží jako voda pitná. V Evropě to je tedy již 33 % zemědělství, 54 % průmysl a služby a 13 % voda pitná. U nás je tomu tak, že 4 % na zemědělství, 58 % na průmysl a služby a 38 % voda pitná. Co to znamená? No, znamená to, že my významné množství pitné vody vlastně používáme na ty průmyslové nebo zemědělské účely. Já bych ještě na závěr uvedl takový - já jsem někde našel takový zvláštní statistický údaj, poměrně ne jaksi neradostný, jak se jednotlivé katastrofální jevy podílejí... jakou mají jaksi... jakým způsobem se na úmrtí podílejí, kolik úmrtí, kolik mrtvých lidí přinese ta která katastrofa.

Zemětřesení 16 %, tady uváděli ti autoři, povodně 8 %, tropické bouře 5 %, ale sucho, dámy pánové, sucho má na svědomí 64 % úmrtí, takže to jsou čísla opravdu varující. A považuji naši snahu bránit se suchu za správnou. I když u nás samozřejmě nemluvíme zatím o obětech, ale jenom o jaksi snížení našeho komfortu, které by mohlo přinést nastupující sucho.

Já nechci být jaksi jízlivý v tom, že zase opět na jihu prší, teď jsou ta vydatné deště, blíží se sem, rozumím tomu, že zemědělské sucho je zdá se pro toto období vyřešeno, ale pořád ještě samozřejmě máme velký deficit ve spodních vodách a ten roční úhrn srážkový chybějící určitě se těmito srážkami nedoplní. Nyní tedy k našemu sněmovnímu tisku. Já jsem svůj pozměňovací návrh, který se týká § 12 předložil do výborů. Ty výbory projednaly - děkuji za to, že jej přijaly za svůj, mluvil o tom tady pan kolega Munzar, mluvil o tom také myslím pan poslanec Tureček za zemědělský výbor. Takže nebudu tady načítat tento návrh, protože je již obsažen v návrhu jak zemědělského, tak hospodářského výboru.

Chtěl bych se ještě vyjádřit k otázce vlastnictví vody, která tady padla. Já opakovaně se pokouším vyvrátit, že i blud, který tady bývá zmiňován, že jsme tady jaksi zprivatizovali vodu a že se veškerá voda u nás dostala do soukromých rukou. Není tomu tak. Z více než 90 % patří vodní zdroje i infrastruktura do rukou obcí, případně právnických osob, které si obce založily. To, že si na správu těchto svých infrastrukturních statků najímají soukromé firmy, Veolii, u nás na jihu Čech to je ČEVAK a další, to je jiná věc. Už se dávno ukázalo, že obce nebo veřejná správa není dobrým podnikatelem. Že hospodaření na té infrastruktuře to není jenom čerpání vody, její úprava, její rozvod a odvádění tedy odpadních vod a jejich čištění. Je to také významná starost o kvalitu té vodní infrastruktury, kvalitu těch vodovodních trubek, kanalizačních trubek. A to je věcí každé obce, každého města, jak se domluví s tou svojí firmou, která mu spravuje tu infrastrukturu, jakou část zisku ta firma bude dávat právě do této infrastruktury.

A ukazuje se, že za poslední dobu se významně zlepšuje kvalita té vodohospodářské infrastruktury - mám na mysli tedy těch vodovodních řadů, a že ty ztráty, které byly významné v předchozích dobách naopak tedy klesají. Ještě jeden komentář bych si rád dovolil, který tady... asi dvakrát nebo třikrát se mluvilo o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, zkratka CHOPA, taková mluvící zkratka. Já jenom bych chtěl jaksi povzdychnout nad tím, jaký osud stihl chráněnou oblast přirozené akumulace vod Šumava, kdy jsem tady před několika lety v tom minulém volebním složení naší Sněmovny upozorňoval na to, že zákony, které jsme tedy přijali, zákony na ochranu přírody a krajiny, které vlastně ze Šumavy udělaly, tak jak si přáli aktivisté, divočinu, že to bude mít negativní vliv na vodní hospodářství na té Šumavě, vodní režim. Nebyl na to brán oblast a bohužel ta chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava nyní je velmi postižena tím, že více než 20 % stromů na Šumavě vlastně uschlo vlivem kůrovcové kalamity.

Čili to je můj závěrečný povzdech nad tím, že - a někdo tady zmínil, že i ta kalamita pokračuje, že můžeme se obávat toho, že ta pokračující kalamita i tedy v lesích hospodářských, bude přinášet negativní dopady na hospodářství s vodou na vodní režim. Je to tak. Je pravda, bychom tedy měli skutečně - a tady zase vítám vynakládané finanční prostředky, na jak tedy boj proti kůrovci, tak i na boj s nastupujícím suchem.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Jak už jsem řekl, pozměňovací návrh považuji za jaksi předložený prostřednictvím obou výborů.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Gregorová (Piráti): Je potřeba postarat se o kybernetickou bezpečnost

6:37 Gregorová (Piráti): Je potřeba postarat se o kybernetickou bezpečnost

Prohloubení spolupráce mezi členskými státy v oblasti kyberbezpečnosti, posílení společné obrany pro…