Situace je neradostná a ten optimistický výkřik, který jsme tady u mého předřečníka slyšeli, vynechal jeden implicitní předpoklad, a sice že letos v seznamu ročních období byla vynechána zima. A samozřejmě dobré podmínky v zimě stavebnictví krátkodobě akcelerovaly, ale nejsme takoví optimisté, abychom opakovali, že tento typ zimy, pro lyžaře poněkud nešťastný, se bude opakovat i příští rok. Dalším důvodem pro ztrátu tohoto optimismu je velmi nízká srovnávací základna.

Rád bych připomenul jenom jednou či dvěma větami několik fakt, která zatím nebyla zmíněna. Od roku 2004 stavebnictví kleslo svojí kapacitou o 33 % a odešlo z něho 50 000 zaměstnanců, množství stavebních firem zkrachovalo a dnes jsme zhruba, po těch krátkodobých růstových oscilacích, na úrovni roku 2004, čili podařilo se nám výrazně posunout, jenomže opačným směrem. V roce 2014 jsme na úrovni roku 2004 a hluboko pod rokem 2008, který byl rokem vrcholné konjunktury. Tolik takové varování do minulosti. A teď už mi dovolte zaměřit se do budoucnosti.

Již bylo řečeno, že 30 – 40 % zadavatelů stavebních prací představují státní orgány v celé té mnohastupňové členitosti. A státní orgány by kromě teplých slov na těchto konferencích měly také něco konkrétního dělat pro rozvoj stavebnictví jako indikátoru konjunktury. Protože považujeme-li stavebnictví za indikátor konjunktury, tak můžeme zcela jasně říci, že u nás ještě žádná konjunktura není. Mimochodem, ty nadšené výkřiky za první kvartál jsou ostře v protikladu proti expertním odhadům celoročního vývoje stavebnictví, který je 0,7 %.

Jaká opatření by podle mého názoru stát měl podniknout? Rozdělil bych je do tří částí, na část legislativní, část rozpočtovou a konečně na část, kterou nazývám tzv. investiční injekce.

Část legislativní podle mého názoru zahrnuje dva podstatné zákony. Velmi vítám, že naše vláda připravuje zákon o liniových stavbách, který má usnadnit stavbu jak silnic, tak dalších liniových zařízení, a má zabránit paním Havránkovým a jim podobným. Velice vítám, že paní ministryně Jourová má v gesci zákon, který se týká veřejných zakázek. Prostudoval jsem si preliminární verze. Myslím si, že zákon je v podstatě dobrý, že je tam to dobré rozvolnění, které pomáhá malým firmám, protože velké firmy často přijmou zakázku, pak ji rozdělí mezi své subdodavatele, shrábnou marži a samy nic neudělají.