Říkám bohužel, protože jsem na základě svých zkušeností přesvědčen, že Šumava svůj zákon jednoznačně potřebuje.
Senátní návrh, o kterém se nyní jedná, nepovažuji za ideální řešení a neskáču z něj nadšením, ale vinou všech stran sporu o Šumavu jsme se dostali do situace, že je lepší nějaký zákon, i když ne úplně dokonalý, než zákon žádný. Je skoro zbytečné se dohadovat o tom, zda bezzásahová zóna bude o 1 či 2 procenta větší či menší. V tom netkví podstata nezbytnosti tohoto zákona. Ta se skrývá v potřebě nastavení jasných a závazných pravidel, jakéhosi jízdního řádu, podle kterého se na Šumavě pojede další desítky let a co budou muset všichni respektovat.
Vždy jsem si myslel, že se lidé dokážou domluvit a nebudou k tomu potřebovat speciální zákon. Že budou ctít dohodnuté slovo a podanou ruku. Že jim půjde o věc a dokáží se povznést nad malichernosti. Strašně jsem se spletl. Za šest let ve funkci hejtmana jsem už zažil tolik podrazů nebo minimálně okopávání kotníků, že je nedokážu spočítat. Pochopil jsem, o co na Šumavě jde a co všechno lze zneužít v osvětové kampani tzv. ochránců přírody. Mluvil jsem s těmi poctivými a byl mile překvapen jejich názory na ty, co Šumavu znají jen z vlaku nebo zpoza tmavých skel pražských kaváren. A přál si, aby řádění těchto ekologistů bylo zastaveno jasnou a nepřekročitelnou zákonnou normou dříve, než proti správným a potřebným ekologickým myšlenkám a cílům dokážou popudit všechny normální lidi.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


