Vážené kolegyně, vážení kolegové,
asi už jste za poslední rok seznali, co je hlavním tématem mých sdělení, takže jsem rád, že vlastně tady můžu zdvihnout tu tematiku krizových situací, která tady zatím nebyla zmíněna. Pokusím se obhájit, proč navrhuji přesun finanční částky 5 miliard korun českých z odvodů do rozpočtu Evropské unie do položky příprava na krizové situace a civilní ochrana obyvatelstva. Protože si na rozdíl od jiných politiků myslím, že v případě vážné celoevropské nebo světové krize se budeme muset o sebe jako stát postarat sami, je třeba si odpovědět na otázku, jakým způsobem budeme k riziku možných krizových situací přistupovat.
První varianta, jako donedávna. To znamená žijeme v relativní pohodě, investujeme do pohodlného života společnosti a až dojde k průšvihu, někdo to za nás vyřeší a nějak to uplácáme. Tedy budeme ignorovat budoucí možná rizika a budeme překvapeni objevením se problémů, které dle zpětných vyhlášeních vševědoucích pseudoodborníků nemohl nikdo očekávat. Dle teorie Massima Teleba(?) by se jednalo v tomto případě o klasické černé labutě, tedy události, které nešly žádným způsobem předvídat, což si myslím, že když posoudíme ty minulé krizové situace, nebyla pravda. Tomu potom odpovídá zmatená a neadekvátní, mnohdy nedostatečná či přestřelená reakce odpovědných orgánů či osob, která vede k poškození obyvatelstva či společnosti z důvodů nepřipravenosti a nekompetentnosti během rozhodování pod časovým tlakem.
A hlavně budeme čekat, že nám někdo poradí, jak postupovat, a poskytne nám potřebné materiální vybavení a podporu ve všech směrech. V případě, že něco pokazíme, tak musíme zatloukat a nepřiznat chybu, abychom za to nenesli osobní odpovědnost. Tím pádem nemůže dojít ke zpětné vazbě, která příště znemožní opakování chyby. Budoucí velké problémy při příchodu i středně těžké krize jsou více jak jisté.
Druhá varianta. Identifikujeme možná rizika a provedeme celospolečenská opatření bez aktivního zapojení obyvatel. Žijeme v relativní pohodě, investujeme kromě pohodlného života společnosti adekvátní část prostředků do identifikace nejpravděpodobnějších hrozeb a do prostředků na jejich řešení. Až bude průšvih, tak použijeme tyto znalosti a prostředky k zajištění základních životních potřeb našich obyvatel na určitou kritickou dobu, tedy potravin, pitné vody, sanace odpadů, základní zdravotní péče, základního přísunu energií, zabezpečení potřebných informací a hlavně zabezpečení bezpečí našich obyvatel. Občané ovšem nebudou dostatečně připraveni a vycvičeni na takovou situaci reagovat. To může vést k významným společenským a sociálním otřesům a problémům.
Třetí varianta, kterou preferuji, je jako varianta dvě, ale s aktivním zapojením našich obyvatel do přípravy na krizové situace po jejich poučení, jakým způsobem by se měli samostatně připravit, a to včetně výchovy a výuky mladé generace. Sice žijeme v menší pohodě, mírný nárůst stresu a nejistoty, část prostředků jde do identifikace nejpravděpodobnějších hrozeb a do prostředků na jejich řešení. Až nastane očekávaná krize, naše populace se rychleji přizpůsobí změněné situaci, a to skrze zvýšenou resilienci, což je cizokrajně znějící slovo, ale značí zvýšenou psychickou odolnost naší společnost.
Jak jsem již několikrát zde pronesl, krizové situace jsou běžnou součástí našich dějin a historie a historie celosvětové, a opakují se. Ovšem nebezpečí je v tom, že se opakují v různém časovém intervalu. Přežití předchozích společností i jejich obyvatel bylo často dáno tím, jakým způsobem se dokázali naši předkové s těmito situacemi vypořádat. Příznakem společností dekadentních a degenerovaných byla často právě neschopnost tato nebezpečí vnímat, a tím se s nimi vyrovnat, či se jim přizpůsobit. Konce těchto společností v minulosti většinou nebyly ani dobré ani šťastné. Proto vyzývám k tomu, aby naše společnost a jejich elity tomuto tématu věnovaly patřičnou pozornost bez paranoidního, dezinformačního, extremistického a jiného nálepkování těch, kteří na tuto problematiku upozorňují.
Nedávné a současné krize mohou být teprve předehrou daleko vážnějších a nebezpečnějších událostí a situací, kterým budeme vystaveni buď my nebo naši přímí potomci. O tom jsem stoprocentně přesvědčen. Z mého pohledu jsou to tato rizika: Energetická chudoba až blackout. Pandemie způsobená geneticky upraveným či přirozeným agens. Závislost na IT technologiích a technologiích umělé inteligence, které povedou, já jsem to nazval, k nekontrolovatelné komplexitě, to znamená, že budeme závislí na nějakém systému, který bude natolik komplexní, že mu nikdo nebude rozumět. Dále to může být jaderná válka, jak ukazuje současnost, náboženská, občanská, či jiná forma války v Evropě v našem bezprostředním okolí, což nakonec se děje v současné době, občanské nepokoje, ekonomická či bankovní krize a nakonec ta zmíněná černá labuť, kterou nikdo z nás nedokáže předpovědět.
Proto vás kolegyně a kolegové žádám o podporu svého pozměňovacího návrhu státního rozpočtu, a to ve prospěch realizace mnou zmíněné třetí varianty přípravy na krizové situace.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
