Když jsem poprvé uviděl na Skácelově ulici v Brně na zemi text „A pochopit za deštivého dne, že přímka je bod tak prodloužený, až vlastní srdce zasáhne…“, uvědomil jsem si, v jak zvláštní době žijeme. Knihy čteme v mobilech, filmy sledujeme v počítači a básně čteme na chodnících. Ale je to v pořádku, protože není důležité kde čteme, ale že vůbec čteme. A že přemýšlíme o slovech, které kdosi kdesi z nějakého důvodu napsal, jako Jan Skácel tato slova.
Jsem šťastný, že projekt Básníci na ulici v Brně vznikl a ještě větší radost mám z toho, jak vznikl. Vznikl z prostého nadšení a touhy jedné mladé slečny upozornit na básníky, kteří v minulosti svými slovy a verši pomáhali lidem snášet bolest, nutili přemýšlet a nastavovali zrcadla své doby. A není náhoda, že poctu těmto lékařům lidských duší složilo Brno, respektive mladí lidé z Brna. Vždyť Brno a Brňáci jejich slovům vždy naslouchali a byli jim za ně vděční. Museli, protože jinak by po téměř osmdesátce z nich nepojmenovali ulice.
Někteří z nich jsou známí dodnes, ale někteří již upadli do zapomnění a my již ani nevíme, proč některá z našich ulic v Brně nese právě to jméno, které je na popisné tabulce. Nejsem si opravdu jist, že všichni víme, že ulice Blatného, Habřinova, Klášterského, Soukopova nebo Tomanova jsou pojmenovány právě po básnících. A těmto pěti, jako 68 dalším básníkům složila Zdeňka Kocábová a její přátelé hold tím, že jejich verše na několik měsíců zvěčnili na chodníky ulic, které nesou jejich jméno.
Jak jsem říkal, žijeme ve zvláštní době a je to dobře. Byly doby, kdy si kultura musela z ulic a náměstí hledat cestu do koncertních a divadelních sálů či výstavních síní a nyní si sama hledá cestu zpět do ulic, k lidem. Jako primátor Brna jsem rád, že u nás máme kulturu v ulicích rádi a baví nás. Po festivalu Divadelní svět, kde nás na ulicích bavili masky, varietní umělci či mimové, žijí naše ulice zase básněmi. Jsem rád, že jsem k tomu mohl přispět, ale hlavní dík patří Zdeňce Kocábové a nenapadá mne lepší poděkování, než opět slovy Jana Skácela, knížete brněnských básníků.
Poděkování
Poděkujme jak děti za jablko
za vše co bývalo a znovu kdysi bude
za to že věrná po dni přichází noc
za zarputilé ráno
Poděkujme jak děti za jablko
za to že příští dávno je už za námi
že nás měl čas
jak rybář rybu v síti
Poděkujme jak děti za jablko
a bez výčitek bez pokorné pýchy
za radost která pomohla nám přebolet
za odebraný dar
Poděkujme jak děti za jablko
Děkuji, Váš Roman Onderka
