já tu situaci paní kolegyni Válkové, prostřednictvím pana předsedajícího, nezávidím. Protože ona musí najít právní pokličku na politický hrnec a to se hledá opravdu velmi složitě. Citovat tady latinské maximy nullum crimen sine lege nebo nulla poena sine lege mi přijde poněkud nemístné, protože zákon o Ústavním soudu i Ústava vymezují jasně, co je to provinění nebo co je to protiústavní jednání a jaký trest je s tím spojený.

Co se týče těch skutkových podstat, tak definovat je v Ústavě si myslím, že je naprosto nerozumné. A z jakého důvodu? Protože zákonodárce přece nikdy nemůže postihnout veškerá protiústavní jednáním, která mohou nastat. Když tam dáme pevně nějakou lhůtu, kterou ten prezident musí dodržet, tak to může odporovat reálnému životu. Když tam dáme: Odvolá ministra do 15 dnů, do 30 dnů - třeba může nastat nějaká situace, kdy bude potřeba vést politická jednání, velmi složitá politická jednání. Třicet dnů nebude stačit. Dopustí se pak automaticky hrubého porušen Ústavy? Skutečně, to považuji za velmi nevhodné. Podívejme se na situaci v Americe, jak je to koncipované v Americe. Ano, v americké ústavě je, že když se prezident nebo viceprezident dopustí nějaké zrady, nějakého uplácení nebo je obviněn z uplácení, tak může proběhnout impeachment. Ale také je tam velké okno na to, že jsou to jiné podobné zločiny, nebo jiná široká provinění právě pro to, aby se tam nechalo velké okno pro ten reálný život, který prostě zákonodárce nemůže postihnout. A vyjmenovávat tam, že prezident se dopustí hrubého porušení Ústavy, když raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, tak to prostě není vhodné, není to praktické. A ten výklad nám poskytne závazný právní...

(Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Děkuji.)