Ing. Jiří Dolejš

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,27. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

02.11.2011 20:03:00

Budíček nad falešným státním rozpočtem

Budíček nad falešným státním rozpočtem

Návrh zákona o státním rozpočtu jen jeden z nejvýznamnějších zákonů, které parlament schvaluje.

Současný návrh na rok 2012 by měl být odpovědí na to, že krize z roku 2009 se vrací. Vývoj ekonomiky totiž připomíná tvar písmene „W“, což potvrzuje, že nejde o běžnou cyklickou krizi, která snadno odezní. Proto je třeba se probrat ze spánku a ne nechat se ukolébat, že to zase nějak dopadne.

Za prvé : kořeny krize jsou v samotné struktuře ve světě dominujícího systému. Za druhé : přes dočasné oživení jsme dnes stále pod úrovní 2008 a zhoršující se trendy byly patrné už na počátku léta. Ministr Kalousek dokonce pustil do veřejnosti úvahu, že dopady nové recese mohou být pro ČR horší než v roce 2009.

Přes tato fakta oficiální prognóza návrhu rozpočtu na rok 2012 setrvačně staví na optimistických datech z jara t.r. (růst +2,5% HDP). Opatrná predikce Ministerstva financí ČR uvádí už růst jen +1% HDP. Přesto ministr Kalousek odmítá korigovat svůj návrh s tím, že čísla stejně nejsou konečná a žádá o mandát na úpravy až v prvním kvartálu příštího roku. Pokud bychom chápali potřebná makroekonomická data deterministicky, tak rok 2012 tone v mlhách. Trend k recesi je ale v Evropě poměrně markantní. Schválena mají přesto být falešná čísla, které nebere vážně ani vláda samotná. Marně pak tvrdí ministr Kalousek, že nechce od parlamentu bianco šek.

Jak máme brát vládní návrh vážně, když ho nebere vážně ani ministr Kalousek a jeho ministerstvo? Ministerstvo financí se soustřeďuje na svou opatrnou říjnovou predikci a absentuje v evropských debatách na téma poučené reakce na krizi. Chápu proč tomu tak je – prostě jisté rezervy, které v rozpočtu stále ještě jsou by měly stačit na to, aby se s tímto opatrným scénářem spojený propad rozpočtových příjmů jen cca 12-15 miliard, dal nějak relativně bezbolestně pokrýt. Realita se ale neřídí našimi přáními.

O variantách, které připravují na žádost vlády ekonomičtí experti je odmítána politická debata. Přitom krizový scénář stagnace ekonomiky (0% HDP) není jen z dílny NERV, ale tuto trajektorii mají za nejpravděpodobnější i ČMKOS, Asociace podnikatelů a celá řada nezávislých ekonomických institucí. Takže nejde jen o opoziční bubáky a škarohlídy. A to nemluvím o variantě katastrofické, tedy o propadu ekonomiky (minimálně -3% HDP), což nevylučuje ani ministr Kalousek. Aspoň že už neříká jako v roce 2008, že se nám krize vyhne, ,protože v ČR jsme takový liberální ostrůvek pozitivní deviace, kam se bude učit státními zásahy prohnilý západní svět, který uvízl v tenatech bruselského socialismu.

Za této situace je absurdní odmítat debatu o odpovídající hospodářské a rozpočtové strategie. Alternativy té dosavadní existují a v EU i v jiných zemích o ní otevřeně mluví. Nestačí jak říká ČSSD pouze zabránit nejhoršímu.

Ano, byl by to koncepční střet, ale jen z takového střetu se může narodit vektor řešení, který dá naději do budoucna nám všem a ne jenom současným elitám. Nestačí jen přepočítat dopady a pokračovat ve stejných kolejích jako by se nechumelilo tak jak v roce 2008. To by byla parodie na odpovědné vedení. Odpovědný leader se musí ptát, zda byly dosavadní odpovědi na krizi adekvátní když se opakovaně ukazuje, že účinné nejsou. A nastane-li varianta katastrofická, je třeba mít prodiskutované i specielní protikrizové programy.

Nikdo rozumný nebude volat po marnotratné rozpočtové expanzi. Redukovat rozpočtovou politiku na minimalizaci výdajů ale nestačí. Konsolidace veřejných financí nemže stát jenom na snu jak dosáhnout v roce 2016 nulového deficitu, ať to stojí co to stojí. Je nutná pozornost ekonomickému rozvoji a konkurenceschopnost. Plošná rozpočtová restrikce a neschopnost čerpat zdroje z EU podvazují růst. Zhoršení směnných relací zahraničního obchodu jsou zrcadlem zanedbané péče o podporu odbytu a jeho diversifikace směrem k rozvíjejícím se trhům. A možná depreciace (měknutí) české koruny o kterém hovoří scénář ČNB není myslím perspektivním řešením tohoto problému.

Rozpočtová politika se bude v budoucnu opírat o některé klíčové zákony. Má být řešením ještě větší zvyšování DPH než dosud (mluví se o sazbě 19%) ? Mají být měněny spotřební daně, když z nedávné zkušenosti víme že to nepřinese zvýšení inkasa.? Máme se spokojit s tím, že národohospodářsky a sociálně chybná penzijní reforma může být podle úvahy ministra Kalouska pouze o rok odložena ? Raději zastavme tento tunel na veřejné peníze než učiníme obtížně vratné kroky. Hledejme novou shodu co s penzemi, která zachová kupní sílu prostých seniorů. Stačilo by odložit příslušný zákon ne k 1.1.2014, ale rovnou k 1.1. 2015 a povolební konstelace může rozhodnout odpovědněji, na základě stabilnějšího konsensu.

V běhu je jednání o pokračování daňové reformy, která se týká m.j. daně z příjmů. Což by nebylo na místě vyříkat si větší solidaritu bank a velkých korporací ? I v krizovém období lze být poměrně smělý – rozdíl oproti ostatním zemím je u takových daní pořád poměrně velký. Seriozní výrobní kapitál není tak plachá srnka, aby kvůli takové změně začal prchat dál na východ. A po spekulantech nám být smutno nemusí. Nelze čekat se založenýma rukama na to co vláda na jaře příštího roku při slibované novele zákona o státním rozpočtu předloží. Jaká koncepční východiska má mít tato avizovaná novela ?

Víra, že se lze proškrtat k stabilitě, nemá reálné základy.Výdaje mají podle plánu stagnovat, ale při inflaci pravděpodobně kolem 3-4% vlastně reálně klesají. Poptávková inflace nehrozí, lidé nemají peníze – ale cenovou hladinu zvedáme především daňovými opatřeními. A tak při tomto znehodnocení výdajů za stejné peníze nezaplatíme totéž, co v už seškrtaném rozpočtu z roku 2011. Na veřejných zakázkách se přesto plýtvá vesele dál, ale územní samospráva dotuje výkon státních kompetencí z více jak 20% a zdravotní pojišťovna musí dotovat státní pojištěnce dokonce z cca 60%. To destabilizuje jak pojišťovací systém, tak chod obcí a měst.

Varianta stagnace ekonomického vývoje v ČR znamená výpadek rozpočtových příjmů oproti plánu o 40-50 miliard. To nevykompenzuje ani další zvýšení DPH ani uvažované zvyšování spotřebních daní (tabák, alkohol) či naopak snížení této daně u motorové nafty. Rezervní polštář, který v letech 2010 a 2011 byl na dluhové službě bohužel při problémech evropského finančního sektoru už nemusí být použitelný. Domino efekt z rozkolísaných významných bank může zvýšit cenu financování dluhu i v ČR.

Soustředit pozornost zda bude nebo nebude rozpočtové provizorium je plané. Nestrašme se něčím takovým, když stejně už nyní žijeme v improvizaci a jen je spor o to kdo bude v tom nekoncepčním chaosu rozhodovat. Tím se náš státní rozpočet dostává na slepou kolej. Je proto čas opustit dogmata a otevřít diskusi novým inspiracím. My o nich chceme diskutovat – nechceme v časech krize jen pouhou destruktivní blokaci. Je na koaličních stranách jestli, i nadále zůstanou hluché.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama