Návrhy zákona o majetkovém přiznání jsou dosud neúspěšným evergreenem politické scény v ČR V Poslanecké sněmovně PČR byly předloženy celkem devětkrát, z toho 4x KSČM (naposledy jsem takový návrh předkládal v květnu 2012). Pravice si je prostě nepřeje. V dobách vlády ČSSD narazily nejdříve na opoziční smlouvu a pak na odpor pravicových koaličních partnerů, které sociální demokraté přivedli do vlády.
Tento institut byl přitom již dvakrát zakotven do našeho právního řádu. Poprvé za Masarykovy republiky, kdy byl aktivně uplatňován v období 1920-1929 a podruhé byl prosazen na jaře 1992 pro naše území v rámci ČSFR českou vládou Petra Pitharta Po rozpadu federace byl ale zrušen, aniž byl uplatněn v praxi. V zahraničí je majetkové přiznání uplatňováno většinou ve spojení s majetkovou daní, na Slovensku existuje od roku 2011 v podobě blízké našim návrhům.
Výrazný volební zisk pro KSČM a možné volební vítězství celé levice dává šanci majetkové přiznání konečně uplatnit. I proto bude v předvolební kampani KSČM nabídnuta občanům k podpisu petice na podporu tohoto kroku. Kromě KSČM se k takovému zákonu hlásí ČSSD, také SPOZ a opakovaně ji jako svoji politickou prioritu označuje prezident ČR Miloš Zeman. Mocenské ohledy, které vedly k tomu že někteří sociální demokraté návrh KSČM nedokázaly podpořit (zejm. v roce 2005) by se při dobrém volebním výsledku pro KSČM a celou levici už neměly opakovat.
Nová strana ANO 2011, podobně jako kdysi Věcí veřejné, má v programu jen veřejné majetkové přiznání pro politiky a úředníky. S podobným požadavkem přichází iniciativa Rekonstrukce státu. Rozhodně nejsme proti přísnějšímu a transparentnímu prokazování majetku u veřejných osob, zaměřit se na neprokazatelné příjmy je však potřené i mimo tuto sféru. Není to žádná buzerace občanů, pouze bič na nepoctivce.
Podstatou návrhu KSČM na majetkové přiznání je zavedení povinnosti pouze pro majetné, tedy osoby jejichž majetek přesahuje hodnoty stanovené v zákoně. Navrhovali jsme původně hranici 10 milionů korun, po jednáních s dalšími subjekty jsme byli loni připraveni přijmout i hranici 20 milionů korun. Takových osob bude kolem 50 tisíc, takže agenda k této povinnosti nebude přehnaně vysoká. Povinná osoba nejprve podá ke stanovenému datu přihlášení majetku, na základě něhož bude určen počáteční stav majetku. Poté bude ve stanoveném termínu podáno majetkové přiznání, na základě něhož bude zjišťován případný majetkový přírůstek.
Ocenit a řádně přiznat majetek je pro povinné osoby vizitkou důvěryhodnosti. Jde o opatření preventivní, nikoliv retroaktivní. Konstruovat z této povinnosti protiústavní obtěžování vybraných vlastníků, jak činí pravice, je absurdní. V návrhu se pak označuje nepodání úplného daňového přiznání jako správní delikt, za který může správce daně vyměřit sankční daň až ve výši 100%. Odčerpán tak bude sporně nabytý majetek, i když u něj nebude přímo doložen původ z trestné činnosti. Kromě odstrašující funkce tohoto opatření je tu tedy i výnos pro státní rozpočet.
