Prvním momentem, který se opakuje a jistě se opakovat bude, je role „nešťastníka“ Petra Nečase. Jeho neaktivita a nerozhodnost se stávají postupem času tak samozřejmými, že ostatní koaliční aktéři s touto pasivitou počítají a v následujících politických hrátkách a tanečcích toho umně využívají. Člověku neznalého místní politické arény by se mohlo zdát, že u nás v čele vlády nestojí Petr Nečas, ale předsednictví kabinetu si mezi sebou střídavě přehazují justicí stíhaný Vít Bárta či revoltující Miroslav Kalousek, pokud právě náhodou chodí na jednání vlády.

Druhým momentem je rozuzlení celé této roztržky. „Grande finále“ jsou v případě této vládní sestavy díky enormní pasivitě premiéra polovičatým řešením a sama o sobě jsou záminkou pro pnutí či „krize“ další. Pokud mne na rozuzlení této taškařice něco překvapilo, potom to byla míra absurdity výstupu ministra školství Josefa Dobeše a zároveň obrovská spokojenost Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska. Povýšení extrémisty Bátory do funkce vicekancléře úřadu ministerstva školství, která mimochodem před tím vůbec neexistovala a byla vytvořena jen pro chráněnce Václava Klause, ukončilo tahanice ve vládním Kocourkově. Prezident republiky tak vytvořil přes své neortodoxní poradce bezpečný úkryt, z něhož se nechají šovinistické názory šířit ještě viditelněji.

Čekám jen na to, kdy bude zmíněný úředník, který během pouhých několika měsíců bude opanovávat již třetí pozici na rezortu školství, opět povýšen z důvodu zmenšení jeho vlivu! Pane Dobeši: „Kdy bude z pana Bátory Váš náměstek?“. Je jen otázkou času, kdy pro pana Bátoru bude virtuální funkce vicekancléře natolik virtuální, že bude „objektivní potřeba“ jeho dalšího povýšení nevyhnutelná.

Jaksi pod čarou této taškařice vyvstává ale otazník, který si politici, novináři a vládní politici zřejmě neuvědomují. Tím opomíjeným faktem jsou finanční náklady takovýchto absurdních transakcí. Myslím si, že lidem zůstane pouze pachuť nad tím, jak se politici dohodli a MY to zase zaplatíme. Vždyť pan vicekancléř bude určitě potřebovat svůj nový tým – a to jsou další miliony. Doufám, že apetit na podobné divadlo, kdy vládní koalice chystá vytvoření nového postu pro předsedu VV Radka Johna ve sněmovně, si jeho aktéři již nechají zajít… Nebo tu budeme mít další „krizi“, tentokrát s pořadovým číslem 37?

Obávám se, že kroky učiněné touto reprezentací vyvolají jen další radikalizaci společnosti. Nepřeje si právě toto pan Bátora?