Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi
V pátek 8. listopadu byl z věznice v městě Curitiba v Brazílii propuštěn bývalý prezident a představitel Strany práce Lula da Silva.
Nevím sice, jak přesně vzniklo rčení „od nevidím do nevidím“, ale vím, že čeští pracující by jej měli mít uvedené na výplatní pásce za dvojtečkou v kolonce Odpracovaná doba.
Ministryně Jana Maláčová z ČSSD přichází s návrhem na sjednocení způsobu, jakým se budou vypočítávat mateřský a rodičovský příspěvek.
Velká Británie opravdu nezažívá zrovna nejklidnější časy. Osud této cestovní kanceláře nám ukazuje, jak vypadá kapitalismus ve 21. století.
V sobotu 21. září jsme si připomněli Světový den míru. Den, kdy celý svět oslavuje svět bez válek. Tento stav je samozřejmě žádoucí pro valnou většinu obyvatel naší planety. A co ČR?
K bezprecedentnímu kroku starosty Prahy 6 Koláře nesmíme mlčet. Posílám mu otevřený dopis níže uvedeného obsahu.
Asi jste zaznamenali, že otázka klimatu a životního prostředí obecně bude v následujících letech mnohem zásadnější téma, než tomu bylo doposud.
Nerada používám termíny z oblasti medicíny, ale opravdu mě nenapadá jiný termín pro chování premiéra Babiše k dění v Evropské unii. Připomeňme si to.
Každá doba sebou přináší nová dilemata. V čase digitální revoluce a informační době platí, snad ještě více než kdy jindy, že kdo má informace, má moc a otázka přístupu k informacím se stává naprosto zásadní.
„Nic nového“, tak se dá nejlépe charakterizovat projev kandidátky na pozici předsedkyně Evropké komise Ursuly von der Leyen.
Český stát – respektive občané, kteří platí daně – už delší dobu slouží jako dojná kráva. V poslední době se vedla opět debata o tzv. církevní restituce.
Nedávné evropské volby znamenaly úspěch i pro trojici politiků, kteří se podíleli na referendu o katalánské nezávislosti na Španělsku.
Vždy je velmi zajímavé sledovat, jaké relativně neznámé jméno vytáhnou představitelé evropských vlád po volbách do Evropského parlamentu na přední funkce v EU.
Přestože jsem se dlouho obávala, že tento den nikdy nepřijde, brzy přijde ta krásná chvíle, kdy Jean-Claude Juncker přestane být předsedou Evropské komise.
Mohlo být minulostí už dávno.
Jsou disciplíny, ve kterých nemůžeme nikdy vyhrát. Nikdy asi nebudeme nejlepší v kriketu a curlingu, nepostavíme nejmodernější budovu na světě (dělá nám problémy i pár kilometrů dálnice)...
Po několika měsících úporného boje spojeného s evropskými volbami známe konečně výsledky.
Marně jsem o víkendu hledala v českých médiích alespoň zmínku o demonstraci v Bruselu, kterou se slogany za sociálnější EU pořádaly evropské odbory.
Vždy jsem byla pevně přesvědčena, že každý politik by měl usilovat o to, aby svými činy a rozhodnutími umožnil všem občanům důstojný život.
Před rokem nám Evropská komise slibovala zrušení dvojí kvality věcí na trhu Evropské unie.
