ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,17. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

09.07.2014 16:22:51 - Lukas Knobloch

výbory

K čemu jsou ve sněmovně výbory? Nic proti vám, ale vy jste člen rozpočtového výboru a na dotazy týkající se rozpočtu odkazujete na ministra financí. Vím, že on zde má hlavní slovo, vše řídí, ale k čemu pak má RV 25 členů? Děkuji za reakci. Knobloch

Odpověď

14.07.2014 9:34:30 - Ing. Ladislav Šincl
Sestavování a přijímání státního rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. Návrh státního rozpočtu obsahující předpokládané příjmy a výdaje sestavuje v České republice ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě. 
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly (např. ministerstvo kultury apod.), které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období.

Návrh rozpočtu se po posouzení ve vládě předkládá k projednání a schválení Poslanecké sněmovně. Vláda předloží návrh zákona předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku, ten pak přikáže tento návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.

V prvém čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Poslanecká sněmovna buď tyto základní údaje schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod.; na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnáší na návrhu. Po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem.

Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku

O této proceduře se také zmiňuje např. jednací řád PSP - viz http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html#_13 .
Z uvedeného vyplývá, že z hlediska tvorby státního rozpočtu má nejdůležitější roli min. financí a ne rozpočtový výbor, který se vyjadřuje až k tomu co mu je předloženo. Ne naopak.