Měl jsem tu čest Emila osobně znát. Jeho odchod je pro českou zemi neskutečnou
a nenahraditelnou ztrátou.

Plukovník Emil Šneberg  se narodil 8. září 1931 v Praze. Jeho otec byl voják Československé armády, veterán první světové války, velký vlastenec.

Během Pražského povstání v květnu roku 1945 se Emil (tehdy třináctiletý) po otcově boku aktivně účastnil různých odbojových akcí. Přemalovávali v pražských ulicích německé nápisy, dohlíželi na odchod Němců z ruzyňského letiště, zabavovali jim zbraně.

A také například společně odminovali ruzyňské letiště, čímž zachránili spoustu českých životů.

Emil s otcem se rovněž  osobně účastnil i posledních těžkých bojů s Němci, a to na území dnešní Prahy 6, v oblasti Divoké Šárky a (dnešní) Evropské ulice ve Střešovicích a Vokovicích, kde budovali barikády.

Za svou osobní statečnost během bojů Pražského povstání byl Emil Šneberg (i jeho otec) prezidentem Edvardem Benešem v roce 1945 vyznamenán  Československým  válečným  křížem.

Po válce vstoupil  Emil do Československé (tehdy již „lidové“) armády a  absolvoval  Vojenskou  leteckou  akademii  v  Hradci  Králové.  Léta  své aktivní  služby v armádě strávil vesměs u stíhacího letectva. 

Po roce 1989 byl velmi aktivní v Českém svazu bojovníků za svobodu, jehož byl dlouholetým místopředsedou.

Do posledních dnů svého života  se věnoval osvětové a přednáškové činnosti, zejména pro mládež a studenty. Dlouhá léta organizoval a prováděl prohlídky někdejší gestapácké věznice a mučírny v tzv. Petschkově paláci – dnešním Památníku národního odboje.

Sám jsem se několika z nich zúčastnil a byl to strhující zážitek. Silný a mrazivý zároveň, když pamětník německého teroru popisoval, co zde museli tehdejší vězni gestapa prožívat
a podstupovat.  

Emila – zejména v posledních letech – nesmírně trápilo mainstreamové masivní přepisování dějin druhé světové války spojené s rehabilitací nacismu a relativizací jeho zločinů. Proto zesílil svou přednáškovou a publicistickou činnost a doslova křičel:

„Nelžete, takhle to nebylo, já jsem to (na rozdíl od vás) prožil!“.

28. října 2021 prezident Miloš Zeman (na návrh poslance Jirky Kobzy, pro kterého jsem tehdy pracoval) udělil Emilu Šnebergovi Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

Jeho práce pro záchranu a uchování nezkreslené historické paměti a odkazu hrdinů  odboje proti genocidní německé okupaci je nesmírně záslužná a slovy nedocenitelná.

Bylo mi nesmírnou ctí Emila Šneberga, hrdinu protiněmeckého odboje a čestného a rovného chlapa, osobně znát a mít možnost s ním v posledních letech spolupracovat.

Děkuji, bratře.

Odpočívejte v pokoji.