Na PL s vámi vyšel 18. ledna rozhovor „Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky“. Mnohé šokovalo, jak 12. dubna budoucí maďarský premiér prohlásil, že musí být zrušeny Benešovy dekrety, a velvyslanec SR by se nesměl vrátit do Budapešti dokudBudapešti,k tomu nedojde. Zároveň by nás také zajímalo, z jakých důvodů jsou dekrety spojeny se Slovenskem, když bylo za války bezmála spojencem Třetí říše.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Pro Slováky nejde o uzavřenou historickou epizodu. Obzvlášť, když jejich premiérovi na gratulaci k vítězství ve volbách budoucí maďarský premiér odpověděl, že bude nadále Slováky urážet ponižujícím označením z dob maďarizace za Rakousko-Uherska. Což je stejné, jako kdyby německý kancléř nazýval ČR protektorátem Čechy a Morava. A přidá k tomu ultimatum o zrušení československých dekretů v trumpovsky vyděračském stylu. Nicméně Orbán požadoval od roku 2002 opakovaně totéž.
Je proto logické, když Slovensko 11.12.2023 přišlo s novelizací trestního zákona č. 300/2005 Sb., a to vložením ust. § 417f : „Kdo veřejně popírá nebo zpochybňuje mírové uspořádání poměrů po druhé světové válce, které vzniklo na základě právních aktů reprezentativních orgánů Československé republiky nebo Slovenské národní rady, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců“. Nejde o hold dr. Benešovi. Ale díky klíčovému ústavnímu dekretu č. 11/1944 z 3. 8. 1944, o obnovení právního pořádku mohla být záhy po osvobození obnovena teritoriální výsost ČSR i na 20% území Slovenska, uloupeném Maďarskem. Neboť právě tento klíčový dekret zrušil účinnost všeho, co začalo tzv „Mnichovskou dohodou“ včetně, a to až do osvobození 9.5.1945.
Lze přehlížet Magyarův argument, že dekrety jsou založeny na „kolektivní vině“?
Představitelé vítězných mocností v Postupimi roku 1945 rozhodli, že Němci z ČSR, Polska a Maďarska budou přesunuti do Německa. Nikoli za trest! Nýbrž aby obnovili zemi, kterou jejich předkové kdysi opustili. Zničenou angloamerickými nálety, s velkoměsty téměř srovnanými se zemí, jako např. Hamburk, Dráždany… Či Berlín, rozbořený jako východ Německa děly a raketomety Rudé armády. Aby přišli po celém Německu obnovit zdevastovanou infrastrukturu, bezpočet továren, provozů atd.
Pan Magyar by měl také vysvětlit záhadu, že z jeho „Maďárorság“ bylo vysídleno na 250 000 Němců, když tam žádné „Benešovy dekrety“ neměli.
Anebo je to další z důkazů, že „transfer“ Němců do jejich pravlasti byl příkazem v intencích zájmů představitelů okupačních zón na získání miliónů pracovních sil v Německu? A když pan Magyar připomíná kolektivní vinu a trest, tak z jakého důvodu jeho předkové část z těchto Němců předali Sovětům do gulagů?
Jak by měli Slováci dnes reagovat?
Dekrety jsou přeci československé, proto nejde jen o slovenskou záležitost, které lze pasivně přihlížet z Prahy. Neboť jejich zrušení hrozí dominovým efektem. Nemám bližší informace, ale nelze také přejít mávnutím ruky, že se měl Slovenský pozemkový fond po osmdesáti letech údajně dovolávat dekretů k jakýmsi pozemkovým „dokonfiskacím“, apod. Posláním dekretů bylo mírové obnovení pořádku po okupantech a konfiskace měly zamezit i divokému rabování, apod. Připomínám, že i nález ÚS ČR č. 55/1995 Sb. zdůrazňuje, že podle závěrů Pařížské mírové konference z 5. 12. 1945 hodnota veškerého vysídlenci zanechaného majetku, a jenž musel být z rozhodnutí Spojenců konfiskován, byla Československu odečtena od výše reparací vůči Německu. Věřím, že je v silách slovenských správních úřadů a justice údajné pochybení Slovenského pozemkového fondu vyřešit. A tím i otupit ostří v současné konverzaci s Maďarskem.
Má inkriminované ustanovení slovenského trestního zákoníku význam i pro nás, pro ČR?
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
Bohužel, nejenom pro tuto generaci to je novum, neboť Čechům zejména mainstream přes 30 let nepřipomíná, že i na cca 1/3 českomoravského území anektovaného Německem byla po osvobození obnovena teritoriální výsost ČSR podle stejného ústavního dekretu č. 11/1944, jako na jihovýchodní části Slovenska. Tzn., že se na základě prosazování této ústavněprávní direktivy začala obnovovat ve smyslu Ústavy ČSR z roku 1920 čs. územní správa a její úřady. Čs. právní předpisy, podle nich byl postupně obnovován řád, bezpečnost, odstraňovány devastující následky pomnichovské anexe a posléze okupace, etc.
Dodávám, že alternativou dekretů coby projevu suverenity ČSR byla i na delší dobu vojenská okupační správa našeho území. Tak jako např. po osvobození Rakouska od následků „anšlusu“ země ztratila suverenitu až do roku 1955, kdy zemi opustila i sovětská armáda.
Naznačujete tedy, že existují dvě zcela odlišné verze poslání prezidentských dekretů. Jedna je spojena s dr. Benešem, a s kým je spojena ta druhá?
Na rozdíl od přístupu Slováků k dekretům si Češi nechali po Listopadu vnutit jejich účelovou dezinterpretaci, jež se stala mantrou neutuchající mediální kampaně. A která se odrazila od Havlovy omluvy SL za tzv. odsun, a s ním spojené porušování lidských práv. Zároveň s příslibem, že nový režim odčiní následky jejich pošlapání. SL měl v Bavorsku vždy velmi blízko k tamní zemské vládě. Ta také objednala u jakéhosi profesora z evropské komise pro lidská práva expertízu na „Benešovy dekrety“. Byl to Felix Ermacora, který v ní tvrdí, stručně vzato, že na jejich základě došlo k vysídlení německé menšiny, a že Češi se pak mohli zmocnit majetku vysídlenců. Označil je za akt trvalého bezpráví, doporučil je prohlásit za genocidní, a požadovat navrácení uloupeného majetku, plus odškodnění obětem.
Ermacora tak svým elaborátem přidal k již otřepaným frázím SL jakýsi „autoritativně vyšší rozměr“, a to k „lidskoprávním“ útokům na prezidentské dekrety! Podotýkám, a nález ÚS ČR č. 55/1995 Sb. na to také upozorňuje, že se rozhodování vítězných mocností v Postupimi konalo více jak tři roky před přijetím Všeobecné deklarace lidských práv OSN (10.12.1948). Rozeběhla se pak mediální kampaň mj. i v médiích, která se záhy po Listopadu stala z nemalé části majetkem mediálních firem i z Německa. Terčem se stal nejen prezident Beneš, rázem nevybíravě hanobený jako v minulém režimu. Ale zejména Češi, kteří nesouzní s tímto frenetickým spíláním v médiích, či ze strany tzv. celebrit všeho druhu. Dokonce současná hlava státu, na pro něj patrně další zážitkové akci, v Terezíně v podstatě zopakovala po SL zásadní výzvu Čechům v podobném duchu. Aby zpytovali svědomí, činili pokání a prosili za zrušení dekretů ....A pak čemu se mám divit, když v roce 2025 vcelku inteligentní studentka mně na semináři z ústavního práva zcela vážně sdělí, že Benešovy dekrety způsobily Mnichov….
Co se můžeme dozvědět o prof. Ermacorovi?
Pod heslem Felix Ermacora na wikidata.org, se mj. píše, že byl za svého života členem Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften Künste. A na en.wikipedia.org stejné heslo, v němž se lze dočíst mj., že „Rakušan Ermacora v mládí sloužil v armádě nacistického Německa…obdržel cenu Karla Velikého Sudetoněmeckého Landsmanšaftu…“ Jde to dohromady s nestranností experta? Ostatně, jeho elaborát není produktem evropské komise pro lidská práva, které byl načas členem. Ani Evropského soudu pro lidská práva či Evropského soudního dvora anebo některé z afilací OSN, ani nereflektuje žádné z jejich rozhodnutí. Za to obsah jeho elaborátu je v příkrém rozporu s nálezem Ústavního soudu ČR v č. 55/1995 Sb., a z něhož plyne, že žádný dekret ze 143 vydaných nenařídil „odsun“, všechny byly ústavním způsobem vydány a potvrzeny, a proto jsou platnou součástí našeho právního řádu. Ptejte se, milí Čechové, proč alespoň veřejnoprávní média v ČR při každé zmínce o „Benešových dekretech“ také automaticky nezmiňují uvedený nález Ústavního soudu.
Nakolik mohou být obavy ze zrušení dekretů vážné?
Odpověď hledejme v několika faktorech. Případné zrušení prezidentských dekretů je v rukách zástupců lidu, které si zvolil do zákonodárného sboru. Posuďte sami: O návrhu na jejich zrušení by musel rozhodovat Parlament ČR standardním postupem. Při projednávání musí zohlednit, že Slovenská republika zavedla k obraně československých právních aktů reprezentativních orgánů Československé republiky ustanovení § 417f trestního zákona č. 300/2005 Sb. Opakuji, není to jen na Slovensko omezená problematika.
Pokud by byl na ČR v tomto směru vyvíjen tlak zvenčí, nutno pamatovat, že v souladu s ustanovením vloženého čl. 10a Ústavy nesmí být orgány EU, včetně soudních, zasahováno do jejího tzv. materiálního jádra. Po rozpadu Československa se ve smyslu čl. 112/3 Ústavy ČR závaznost ústavních zákonů z minulosti snížila na úroveň běžných zákonů. Což se vztahuje i na ústavní dekrety. Pokud ale běžný zákon reguluje ústavněprávní vztahy, musí být na něho nahlíženo právě jako na součást materiálního jádra ústavy. Přičemž ta v čl. 9/2 uvádí „změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
Aby však vývoj nátlaku na zrušení dekretů nedospěl až do této fáze, je více než morální povinností či aktem solidarity oficiální stanovisko funkcionářů nejvyšších ústavních orgánů ČR. Vyzývající k zastavení nátlaku na Slovensko, které oprávněně brání legislativními prostředky prezidentské dekrety, jejichž účelem bylo mírové uspořádání poměrů po druhé světové válce na celém území ČSR, obnovení její teritoriální výsosti a čs.práva, což bylo alternativou zavedení cizí vojenské okupační správy na neurčito.
Bez takové reakce či obdobného přístupu oficiální ČR se pozice Slovenska při obraně platnosti dekretů výrazně oslabí a riziko dominového efektu zvýší.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jak hodnotíte rozhovor?
