Včera odpoledne proběhlo v Dvořákově síni Rudolfina pietní shromáždění k uctění památky předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Bylo to velmi důstojné, smutné, ale i milé, dá-li se to tak o podobném shromáždění říci.

Pan Kubera tu bude moc chybět.

Měli jsme poté mimořádné jednání našeho senátního klubu.

Potom jsem si šel vyčistit hlavu a projít se po městě.

Naše hlavní město je jedním z nejkrásnějších, které znám. A v téhle roční době je navíc Malá Strana nebývale klidná. Starobylé město, které tu bude, i když my tu už nebudeme. Přece jen jsme tu jen na chvíli. Život, smrt, pomíjivost - to všechno se mi honilo hlavou. A tak jsem byl moc rád za tu prázdnotu ulic, za to, že jsem se nemusel vyhýbat turistům a mohl se jen procházet a myslet na své věci.

Bylo toho k přemýšlení víc než dost.