Toto vítězství nám připomíná, že můžeme zvítězit a ubránit se i proti přesile, když budeme věřit ve svou spravedlivou věc a bojovat za ni, a že můžeme zvítězit, i když se zdá bitva prohraná. A připomíná i nám, že i dnes se musíme bránit proti turecké a islámské rozpínavosti.

Protože papež sv. Pius V. věděl, že křesťanské síly byly ve významné materiální nevýhodě, vyzval celou Evropu, aby se modlila růženec za vítězství a vedl růžencové procesí v Římě. Pius V. pak stanovil svátek „Panny Marie Vítězné“ jako každoroční připomínku vítězství u Lepanta, které připisoval zásluhám Panny Marie. Ten se slaví dodnes jako svátek Panny Marie Růžencové.

Přesto dodnes existují kostely Panny Marie Vítězné. Například pod Petřínem, kde je i světoznámé Pražské Jezulátko. V kostele Panny Marie pod řetězem v Praze je zase obraz Panny Marie chránící maltézské rytíře v bitvě proti Turkům u Lepanta. Celá věc také ukazuje, že islámská expanze není nepřítel nový a neznámý. Evropa a křesťanská civilizace se proti islámu brání prakticky od jeho počátku. Musíme si uvědomit, že oblasti severní Afriky, Sýrie či Turecka byly před invazí islámu křesťanské.

Muslimové v minulosti obsadili velkou část Evropy: obsadili jižní Itálii, téměř celé Španělsko a byli zastaveni až ve Francii. Dále okupovali celý Balkán a dostali se až k Vídni a byly běžné jejich nájezdy na Slovensko či na Moravu. Mnoho našich krajanů odvlekli do otroctví. A Turek nám teď vyhrožuje znovu...

Postupně ale došlo k reconquistě a znovudobytí křesťanských území. Od islámské okupace bylo osvobozeno Španělsko a v průběhu staletí se od jha islámské útlaku osvobodily i balkánské národy. To je naděje i pro nás, že se nám podaří Evropu opět zachránit.

Suverénní evropské národy musí držet spolu a společně se musí bránit. Navzdory sluníčkářům a Evropské unii. Možná i my budeme muset jednou znovu stejně jako naši předkové bojovat za osvobození Evropy od nesvobody a útlaku. Musíme znovu statečně bránit naši vlast jako naši předci! Když se nebudeme bát, znovu se společně ubráníme.