Poslanec Antonín Seďa hodnotí na serveru Parlamentní listy v článcích „Branné zákony měly být od počátku projednávány společně“ (22.1.2014) a „Resort obrany potřebuje personální stabilizaci vojáků z povolání“
(24.1.2014) situaci v resortu obrany a mé působení v jeho čele. Některé
jeho závěry jsou velmi překvapující. Jakoby je psal někdo, kdo není
dlouhá léta členem sněmovního Výboru pro obranu, nebo někdo, kdo nezná
parlamentní procedury.
Antonín Seďa se věnuje zejména
předkládanému balíčku branných zákonů, který je Ministerstvem obrany
připravován již několik let, a to nejen pod mým vedením, ale z velké
části již pod vedením mého předchůdce Alexandra Vondry. Pan poslanec
vyjadřuje pochybnost, zda předkládané legislativní návrhy jsou
dostatečně provázané a vedou k personální stabilizaci, zpružnění
struktury velení a řízení či k optimalizaci majetku resortu.
Pane
poslanče, žádná z předkládaných norem nevznikla jen tak, od stolu, bez
předchozího hlubšího zkoumání skutečných potřeb resortu obrany a armády.
V průběhu jejich přípravy byly všechny faktory a souvislosti zvažovány a
podrobně zkoumány, nejedná se tedy o nahodilý soubor změn, jež by byl
vnitřně nelogický či neprovázaný. Naopak, příprava těchto návrhů
probíhala přesně podle postupu, který v článku navrhujete. Od detailních
analýz, přes tvorbu koncepčních materiálů, z nichž nejzásadnějším
dokumentem byla Bílá kniha o obraně, až po výsledné paragrafové znění,
které se nyní nachází v Poslanecké sněmovně.
Není vinou vedení
Ministerstva obrany, že tyto zákony již nebyly schváleny, ač byly mnohé z
nich vládou projednány již na jaře loňského roku. Ještě předtím o nich
bylo věcně diskutováno na mnoha úrovních, včetně té parlamentní. Na
všech těchto jednáních jsme vždy zdůrazňovali provázanost balíčku
zákonů, kterou zkoumali a potvrdili nejen resortní právníci. A
předpokládám, že pan Seďa jakožto dlouholetý poslanec dobře ví, že
pořadí projednávání jednotlivých norem ve Sněmovně nestanovuje
ministerstvo obrany.
Plně respektuji právo nové vládní koalice
navrhované legislativní změny revidovat, zvážit jejich důsledky a
komplexnost, nicméně nejsem si jist, zda právě v této oblasti nepůjde o
objevování již objeveného, což by zejména u novely zákona o vojácích z
povolání, jež měla původně vstoupit v platnost již počátkem letošního
roku, mohlo znamenat prodlužování nejistoty a ztrátu drahocenného času.
Tolik
vysvětlení, jak je to s balíčkem branných zákonů. K dalším výrokům
Antonína Sedi se nechci nijak zdlouhavě vyjadřovat, proto jen dvě krátké
poznámky. Pokud panu poslanci v návrhu dodatku na prodloužení pronájmu
gripenů chybí offsety, měl by se blíže seznámit s legislativou EU. Ta
totiž podobnou podporu domácího průmyslu nedovoluje. A pokud panu
poslanci chybí vize resortu a neustále se odvolává na již překonanou
reformu z roku 2002, měl by si přečíst Bílou knihu o obraně (2011),
Bezpečnostní strategii ČR (2011) nebo Obrannou strategii ČR (2012).
Možná by tam našel odpovědi na většinu svých otázek.
