29. června 1945 Československo přišlo definitivně o Podkarpatskou Rus. Tento den byla mezi představiteli Československa a SSSR uzavřena smlouva o jejím odstoupení. Smlouva byla za SSSR podepsána V.M. Molotovem a za Československo Z. Fierlingerem a V. Clementisem.
Zároveň si Sovětský svaz přisvojil slovenské město Čop a jeho nejbližší okolí. Město Čop bylo důležitým železničním uzlem, proto ho Sověti připojili ke svému území.
Podpisu smlouvy o odstoupení předcházelo mnoho událostí. Již 26. listopadu 1944 se konal 1. sjezd národních výborů „Zakarpatské Ukrajiny“, který, pod taktovkou NKVD, jednomyslně odsouhlasil manifest „o opětovném sjednocení“ se sovětskou Ukrajinou.
Což byl paradox, protože do roku 1918 byla Podkarpatská Rus součástí Uher a to i 28. října 1918, kdy bylo vyhlášeno Československo. V prohlášení o naší samostatnosti se o Podkarpatské Rusi nehovořilo. Český a slovenský I. odboj s Podkarpatskou Rusí původně nepočítal. Na začátku I. světové války operovaly na tomto území, které bylo součástí Haliče, ruské jednotky a carské Rusko mělo na Podkarpatskou Rus zálusk. Změnila to bolševická revoluce v Rusku. První náznaky k připojení k Československu se podle dostupných zdrojů objevily během roku 1917, kdy o této možnosti jednal T. G. Masaryk.
Zástupci Rusínů o připojení k Českoslovenku rozhodli definitivně až v květnu 1919. Podkarpatská Rus se oficiálně stala součástí Československa na základě mezinárodní dohody z 10. září 1919. Je nutné férově dodat, že původně přislíbená autonomie byla fakticky naplněna až v závěru roku 1938. 14. března 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko a během několika dnů jí anektovalo.
Za 1. republiky byla Podkarpatská Rus součástí našeho státu. Přitom o ní a její historii mnoho nevíme. Což je škoda.
