Produktivita je základem hospodářského růstu. Když se produktivita země zvyšuje, může vyrábět více zboží a služeb, aniž by nutně zvyšovala vstupy. Výsledkem je přebytek, který lze reinvestovat, což vede k dalšímu růstu. Produktivnější ekonomika vytváří vyšší příjmy. Když jsou pracovníci a podniky efektivnější, mzdy obvykle rostou, což lidem umožňuje dovolit si lepší životní úroveň. Vyšší produktivita se promítá do vyšší kupní síly, což jednotlivcům umožňuje přístup k většímu množství zboží a služeb.
Je důležitá i z hlediska konkurenceschopnosti země. Konkurenceschopnost je v globalizovaném světě klíčovým faktorem hospodářského úspěchu. Vysoká úroveň produktivity poskytuje zemi výhodu na mezinárodních trzích. Podniky mohou nabízet konkurenceschopné ceny, což vede ke zvýšení vývozu a kladné obchodní bilanci. To může vést k vytváření pracovních míst a celkovému posílení ekonomiky.
Naopak, pokud produktivita v ekonomice zůstává stejná, ale přesto rostou mzdy, znamená to pro firmy růst jejich nákladů, které přenášejí do cen svých výrobků a služeb, a to vede k inflaci, tedy ke snižování hodnoty měny.
Produktivita souvisí úzce s inovacemi a technologickým pokrokem. Podniky hledají způsoby, jak zvýšit efektivitu, a proto často investují do výzkumu a vývoje. Vzniklé inovace zvyšují produktivitu nejen v rámci podniku, ale přenášejí se i do dalších odvětví.
Vlády hrají při podpoře produktivity také svoji roli, která se ale často přeceňuje. Ukazuje se totiž, že mnohem důležitější a efektivněji využité bývají peníze, které do výzkumu a vývoje investují soukromé firmy, než ty, které se takto snaží investovat stát. Často je dokonce možné pozorovat vytěsňovací efekt soukromých investic těmi státními. I zde by tak stát měl omezit svou roli zejména na vytváření co nejpříznivějšího prostředí pro soukromou aktivitu podniků.
A jak jsme na tom v České republice? Podle analýzy Hospodářské komory mají zaměstnanci v současnosti téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před třiceti lety. Česká produktivita práce ale nevzrostla ani na dvojnásobek, reálně jen o 84,6 %. V ekonomice i díky malé nezaměstnanosti je tlak na zvyšování mezd. Bez růstu produktivity a technologického rozvoje se tento tlak bude přepisovat do vyšší inflace.
