Pan ministr mnohé řekl. On si včera vyžádal moji zpravodajskou zprávu a koukám, že ode mě trochu opisoval. Říkal věci, které tam mám taky. Já je nebudu opakovat, ale dostanu se k některým dalším poznámkám. Připomněl bych, že náš výbor tuto zprávu projednával 2. června letošního roku. Ta zpravodajská zpráva vychází z května 2021. V tomto usnesení náš výbor doporučuje vzít tuto zprávu na vědomí. Ale žádá přitom ministerstvo životního prostředí, aby začalo plnit předcházející usnesení Senátu a v nich formulované požadavky, já se k tomu za chvíli dostanu, zadruhé začalo měřit efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků na ochranu životního prostředí, tuto efektivitu a hospodárnost vyhodnocovalo v příštích zprávách. Obzvlášť pan ministr připomínal ty ohromné peníze, které do životního prostředí půjdou. Tak je to nezbytné... A třetí odrážka je: zahrnovalo obecné požadavky na nové členění zprávy o životním prostředí.
Já bych se tedy dostal k tomu minulému usnesení, protože my jsme tady v loňském roce zprávu projednávali opakovaně, minimálně dvakrát to projednávání bylo přerušeno, přijali jsme postupně doplňované usnesení, ve kterém bereme na vědomí, vyjadřujeme silné znepokojení nad tím, že v posledních letech 72 procent z 43 sledovaných indikátorů stavu životního prostředí stagnuje v nepříznivém stavu či se dokonce zhoršuje. To bylo takové obecné konstatování. Pak jsme v několika bodech konstatovali několik negativních jevů, které jsou z té zprávy patrné, např. minimální pokrok v koncentracích MP2,5 atd. Pan ministr teď o tom mluvil, že došlo ke zlepšení v další zprávě za rok 2020. Absence aktivity vůči narůstajícím koncentracím farmak a pesticidů v podzemních vodách, ztráta biodiverzity, alarmujícím tempem postupující eroze půdy, nízká odolnost zemědělské krajiny a lesů vůči suchu, stále velmi vysoký podíl skládkování. To jsme tady konstatovali. Žádali jsme vládu o to, aby tyto aspekty promítla do společné zemědělské politiky EU a připravovaného víceletého finančního rámce, které mají potenciál pomáhat řešit problémy. Začtvrté jsme žádali ministerstvo životního prostředí o tři věci: o neprodlené vydání prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, to je tzv. protierozní vyhláška, ta konečně po mnoha letech v červnu letošního roku byla vydána, zadruhé jsme žádali o poskytnutí informací, kdy ve své další politice začne MŽP realizovat a jaké opatření přijme na zlepšení životního prostředí v těch oblastech, kde zpráva konstatuje stagnaci nebo dokonce zhoršování; na to nám přišel dopis z ministerstva, asi jedenáctistránkový, kde se mnoho věcí snaží vysvětlovat, především ale se argumentuje tím, kolik peněz se utratilo, k tomu se ještě dostanu, a třetí odrážka minulého usnesení byla, že žádáme o dořešení rozdílů mezi vykazováním statistických úřadů produkce a nakládání s odpady mezi údaji ČSÚ a Eurostatu, a to, co vlastně dává MŽP. V tom došlo ke značnému pokroku. Ty údaje se sbližují. Myslím, že aspoň tady můžeme konstatovat, že se něco podařilo posunout žádoucím směrem. Ale ono nejde o to třídění, to je sice hezké, že jsme dobří ve třídění, ale jde o tu recyklaci.
V tom si asi rozumíme. Tolik k připomenutí toho loňského usnesení.
K té zpravodajské zprávě pan ministr spoustu věcí řekl, já tady řeknu jen několik málo poznámek, spíše jednovětových. Např., že redukční cíl politiky klimatu v České republice zatím nebyl splněn. Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy. Od roku 1982 setrvale klesá počet ptačích populací, lesních populací druhů lesních ptáků. Poklesl o 13 %. Početnost populací ptáků zemědělské krajiny poklesla dokonce o 42 %.
Čili v té zprávě je několik možná pozitivních věcí, mnoho negativních. Tu pozitivní tu už tady pan ministr říkal, že konečně v roce 2019 bylo ve své historii poprvé vysázeno více listnáčů než jehličnatých stromů. Podíl obnovy elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě činil 11,6, což je málo. Cíl 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020 nebyl naplněn.
Pokud jde o financování, tak pro nějakou představu, objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů, to je především státní rozpočet a Státní fond, činil v roce 2019 meziročně nárůst o 15,8 % na 52,6 miliardy korun. A k tomu bychom mohli z veřejných zdrojů ještě připočítat výdaje územních samospráv, tzn. krajů a obcí, což bylo ve výši zhruba 42 miliard. To je objem, který se blíží 100 miliardám a je to poměrně značná částka.
Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v České republice dlouhodobě nad průměrem Evropské unie. Také když se podíváme na tu zprávu, letos je ta stručnější verze. Připomínám, že ob rok je obsáhlá verze, jednou za dva roky, v meziobdobí je stručnější. A vepředu v té zprávě máte takovou tabulku, kde se schematicky ukazuje, jak postupujeme v jednotlivých oblastech od roku 2000 za poslední rok atd. A používá se k tomu už nám známé schéma, to jsou ty smajlíky, které to ukazují. Zelený smajlík je, pokud je tendence dobrá, nebo výsledek je dobrý, oranžový, pokud je stagnace. A ten tmavě červený, hnědý, pokud výsledek není úplně dobrý.
A bohužel, jak sami vidíte jenom náhledem do té tabulky, tak je tam až příliš mnoho ošklivých smajlíků. Ale ten zelený paradoxně je u financování, ve všech možných ohledech, tak, jak se to mění. Ať už ve vztahu k roku 2000 nebo za poslední rok. A to je jedna z těch zásadních připomínek, že nejde jen o to věřit v naši úspěšnost množstvím utracených peněz. Víte, že to je obecně problém České republiky, že některé věci neumíme měřit jinak než množstvím utracených peněz. Opakovaně to tady projednáváme při zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu. A do jisté míry nejinak je tomu i v oblasti životního prostředí. A to myslím, že se musí nějak změnit. Nejde o to, abychom čerpali, musíme vědět, s jakým výsledkem.
K tomu by také mohla směřovat státní politika životního prostředí do roku 2030, na kterou bude potom navázána nově zpráva o životním prostředí. Já bych tady jenom chtěl připomenout to, že jsme na jaře byli osloveni ministerstvem jako výbor, abychom měli připomínky k novému konceptu zprávy o životním prostředí. My jsme je poslali, a bohužel ministerstvo nevyslyšelo žádnou z nich. A to právě včetně těch připomínek, že chybí indikátory na vyhodnocení politiky životního prostředí atd.
A v konceptu, tak jako doposud v předchozích letech, nám chybí základní informace hodnocení velkoplošných chráněných území, speciálně národních parků. To chci jen připomenout, že v tomto se jak Senát svým usnesením, tak Poslanecká sněmovna shodly na tom, že by zpráva tyto údaje měla mít. Především jsme se zaměřovali jen na 4 národní parky. Máme jenom 4, takže bychom je měli umět sledovat.
Připomínám, že počet a rozlohu velkoplošných chráněných území v České republice chceme zvyšovat. A chce to po nás i Evropa, takže bychom měli vědět, co tím sledujeme, proč to vlastně děláme. A bohužel to není úplně vyslyšeno. Tak já nevím, jestli je to definitivní, ale chtěl bych pana ministra požádat, aby se zasadil o to, že přece jen je to důležitá věc. A jestliže se ve zprávě vynuceně nakonec objeví něco o národních parcích, tak to nemohou být jenom dvě stránky. Ale doufám, že to není definitivní věc.
A tolik asi za mě pro tuto chvíli, základní seznámení s touto problematikou a budu se těšit na případnou debatu.
Děkuji za pozornost.
