Památník má být nejen jednoduchým muzeem na téma protifašistického odboje (v době II. světové války zde sídlil K. H. Frank), ale multimediální studnicí vědomostí, na které pracuje zřízená vědecká rada pod vedením profesora Kubů. Atraktivní expozice vtáhne zkrátka návštěvníky přímo „do děje“. Kdo viděl vizuální koncept expozice, jistě ho zamrazilo při pohledu na hru světel a stínů doprovázejících popisy nacistické mašinérie a i z papíru jistě nebude zrovna příjemné ocitnout se v replice transportního vagónu smrti… Mezi doprovodné služby má patřit i stylová kavárna „Café Gerstl“ a rozsáhlé možnosti, které nabízí přilehlý zámecký park s fantastickou barokní kaplí Svaté Anny architekta Jana Blažeje Santiniho.
Kraj (resp. Rada kraje) bude nyní rozhodovat, zda stavbu památníku podpoří. Nebude rozhodovat o tom, zda tam zůstane Dům seniorů, jak mnozí myslí (to už rozhodlo minulé vedení kraje), Domov je dávno přestěhován do Berouna a samotný zámeček již dávno potřebám seniorů nevyhovoval, ale zda dostavět památník či ne… Zatímco zahrady a kaple jsou totiž již „rozestavěné“ a jen několik měsíců před dokončením, rekonstrukce samotného zámečku nebyla zatím zahájena. Bude se rozhodovat i z jakých zdrojů by se památník dal postavit a samozřejmě – jak co nejlevněji, kde ušetřit.
Neméně důležitý pro rozhodování je i připravovaný provozní rozpočet Památníku, který by byl až v 40% samofinancovatelný – provozní náklady v první variantě dosahují 3,7 milionů a předpokládané příjmy 1,5 milionů. Provozní náklady při pouhém udržování objektu bez využití se navíc odhadují na cca 1 milion korun.
Osobně jsem zastáncem Cicerova „Neznat, co se stalo včera, znamená být ještě dítětem.“ a vnímám projekt PNUO jako velmi smysluplný a potřebný. Trojúhelník Lidice - Panenské Břežany – Terezín by vytvořil nejen historický, ale i další edukativní potenciál pro naše občany, nejen žáky a studenty. Možnost konání svateb, kulturních, zájmových a společenských akcí v zámeckém parku pak zase přispěje k většímu turistickému ruchu v oblasti.
