Podle mého soudu se turecká exekutiva snaží pouze zneužít současné uprchlické krize a získat od členských států EU velmi štědrou ekonomickou dotaci. Zároveň je zarážející, jak se evropské mocnosti doslova krčí v koutku a ve strachu z desítek tisíc nových uprchlíků hodlají obětovat nejen peníze daňových poplatníků, ale také svoji hrdost i zdravý selský rozum. K Turecku bychom se neměli chovat jako k zemi, která potřebuje „solidární finanční asistenci EU“ - ta navíc jen Českou republiku bude stát přibližně 400 milionů Kč a celou Unii asi 3 miliardy Euro. Měli bychom na Turecko pohlížet jako na stát, který buď nedostatečně postihuje, nebo rovnou přímo toleruje rozsáhlé pašerácké mafie, které doslova obchodují s uprchlíky. Domnívám se navíc, že bychom naopak na Turecko měli vyvinout intenzivní mezinárodní tlak, který ho přinutí udělat si nejdříve pořádek ve vlastní zemi a teprve pak si případně nárokovat ekonomickou či politickou pomoc Západu.