Na programu zasedání byl návrh nařízení k zajišťování elektronických důkazů pro účely trestního řízení a jednotný přístup EU k vybraným otázkám insolvenčního práva.
„Mimořádnou pozornost jsem dnes věnoval návrhu nařízení k zajišťování elektronických důkazů. V posledních dnech jsem o možnostech boje proti trestné činnosti v digitálním věku jednal bilaterálně se svým rakouským protějškem i německým státním tajemníkem. Dnešní evropská debata mne naplňuje optimismem, že se podaří orgánům činným v trestním řízení usnadnit a zrychlit přístup k elektronickým důkazům, které jsou uchovány na území jiného státu EU. V této souvislosti jsem však rovněž zdůraznil potřebu záruk práva na soukromí a na svobodu slova,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
E-mail, sociální sítě a jiné internetové služby jsou v dnešní době běžně používány ke komunikaci, mohou však také sloužit k páchání trestné činnosti. Důkazy ve formě elektronických dat ale mohou být umístěny kdekoliv a mohou být rychle smazány. Proto je podstatou návrhu rychlé vzájemné uznávání justičních příkazů k vydání nebo uchování elektronických důkazů napříč členskými státy. „Zvláště jsem ve svém vystoupení zdůraznil, že vzájemná důvěra a uznávání rozhodnutí nemohou zacházet tak daleko, že by se výkon cizího příkazu k vydání elektronických důkazů provedl bez součinnosti s justičními orgány státu, o jehož území se jedná,“ doplnil ministr Kněžínek.
Ministři spravedlnosti členských zemí EU se na svém setkání shodli na důležitém právním nástroji, který má podpořit ekonomický růst v Evropské unii a vytvořit podmínky pro předcházení úpadku podniků, které se dostaly do ekonomických potíží. Podnikatelé by měli získat dostatek času k restrukturalizaci vedoucí k ozdravení jejich podnikání. Smyslem návrhu je tak hladší a efektivnější fungování ekonomiky, včetně zachování pracovních míst. Poctivým podnikatelům by též měla být poskytnuta možnost získat druhou šanci prostřednictvím oddlužení. „Za důležité především považuji přijetí spolehlivých pojistek před zneužíváním systému oddlužení, které zabrání zvýhodnění nepoctivých podnikatelů“, sdělil ministr spravedlnosti. Po dosažení shody s Evropským parlamentem budou mít členské státy tři roky na úpravy svých národních právních řádů.
Rada EU byla také seznámena s postupem příprav spuštění Úřadu evropského veřejného žalobce, v jehož rámci se navrhuje rozšíření působnosti evropského prokurátora, vedle dosavadních trestných činů poškozujících finanční zájmy EU, i na přeshraniční teroristické trestné činy. „Osobně zastávám zdrženlivý postoj k jakémukoliv rozšiřování pravomocí Úřadu, který ještě ani nezahájil svou činnost. Budeme-li za pár let přesvědčeni, že se evropský prokurátor tak, jak je nyní koncipován, osvědčil, bude to teprve vhodná chvíle pro úvahy o přenesení větší odpovědnosti na Úřad,“ uzavřel Kněžínek.
Vzájemná důvěra mezi justičními orgány členských států a uznávání soudních rozhodnutí napříč EU byly předmětem pozdější široké debaty. A to především důvodu rozdílnosti právních a materiálních podmínek v členských státech, která podle judikatury Soudního dvora EU může v krajním případě znamenat překážku justiční spolupráce. Společným zájmem členských států je přitom odstraňování potenciálních překážek prostřednictvím expertních konzultací a vzájemných hodnocení.
Bez dalších připomínek ministrů byla na zasedání Rady EU pro spravedlnost přijata nová směrnice o boji proti praní peněz, která stanoví minimální požadavky na trestněprávní úpravu praní výnosů z trestné činnosti. Cílem je zamezit pachatelům v přístupu k finančním zdrojům, včetně prostředků používaným pro teroristické aktivity, a zefektivnit spolupráci členských států při potírání této kriminality.
