dovolte, abych také řekl za klub Komunistické strany Čech a Moravy a sám za sebe, že vítáme, že konečně došlo k projednávání novely vodního zákona, to jest zákona č. 254/2000 Sb., o vodách, a že zdaleka nepodceňujeme otázku vody, dostupnosti vodních zdrojů a hrozbu sucha, která přichází v následujících letech.
Potom v podrobné rozpravě se přihlásím k načtenému malému pozměňovacímu návrhu, který se opírá o určitou skutečnost, se kterou se na mě obrátili občané přilehlých obcí Sobotecka, ale i Mělnicka a některých dalších. Když to zobecním na jednom konkrétním příkladě, došlo k takové paradoxní situaci, kdy vodoprávní úřad možná úplně neplnil očekávání, která se od něj čekala, k zajištění pitné vody pro dané obce, a nevyhodnotil si dobře daný stav, nicméně měl oporu v té době v zákonné úpravě, to jest v podobě zákona o vodách, vodním zákoně.
A myslím si, že teď je určitá chvíle se věnovat i takovýmto momentům, které mohou být v určitý moment pro obce a jejich obyvatele velice tíživé. O co šlo? Původně byla ve Vlčím Poli a v Horním Bousově kolem Kosti, kde jsou velké sady, plánována vodní nádrž o kapacitě 4 tis. kubíků vody. V roce 2017 zažádali sadaři o povolení nové nádrže o kapacitě 40 tis. kubíků, tedy desetkrát větší kapacity, protože jim stávající voda nestačila na zavlažování.
Na úvod chci ještě uvést informaci, že vlastníkem nebo akcionářem sadů bylo prý propojení s ředitelem FIO banky a od počátku také bylo jednáno se všemi dotčenými obecními i městskými úřady v Sobotce.
Co se týká situace, když byla vloni nádrž vybudována. Došlo ke ztrátě spodních vod, a tím vod sousedních obyvatel Kdanic. Štěstím je, že se tak podařilo městu Sobotka aspoň zajistit urychleně peníze na stavbu vodovodu, který byl dokončen potom následně v říjnu 2019. Je pravda, že celá ta anabáze budila velkou bezmocnost okolních obcí a na stavebním úřadě včetně stížností, které byly předkládány jak policii, tak na odbor životního prostředí v Jičíně. A trvalo poměrně dlouhou dobu, než se celá věc začala řešit. Zkušenost mě vede k tomu, když jsem se po tomto pídil, že takovýchto situací je zejména v těch sadařských oblastech mnohem více, protože samozřejmě plocha, která vyžaduje budování nových sadů či jejich rekultivaci, také spotřebu pitné vody a může tam docházet ke střetu zájmů a také dochází mezi závlahami těchto sadů a mezi pitnou vodou užitečnou, která by primárně měla být určena obcím.
Z tohoto ohledu se snažím ve svém pozměňovacím návrhu vložit drobné ustanovení, které se týká příslušné části, kdy za bod tři vládního návrhu by se vkládal bod čtyři. V části čtyři v § 8 za odst. 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: Povolení k odběru či akumulaci vody lze vydat pouze z důvodu nezbytného využívání vody jako vody pitné pro zásobování obyvatel tam, kde není možné obydlí připojit na vodovod pro veřejnou potřebu. Dosavadní odstavce 2 až 4 se potom označují jako 3 až 5. Následující body se přečíslují. Tedy není to návrh, který by absolutně zakázal využívat vodu, pitnou vodu například pro závlahy, zemědělské účely, sadaření, ale staví tam alternativu v případě, že pro obec není možno zajistit jinou vodu, pak by priorita pitné vody a její zajištění pro obce, a tím i pro občany, měla hodnotu podstatně vyšší ochrany.
Děkuji.
