Únorový bolševický puč nespadl z nebe. Byl výslednicí politiky, jejíž kořeny sahají ke Smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik podepsané 12. prosince 1943. Následoval Košický vládní program, první znárodňování, uplatnění principu kolektivní viny v případě sudetských Němců, zákaz konzervativních politických stran... zkrátka politika Národní fronty, kde jasný prim hrála KSČ, noty byly napsány v Moskvě a v Praze je rozdávali sovětští poradci.
Pro podobnou cestu, kterou jsme si vybrali my v r. 1989, se rozhodla Ukrajina. Nejpozději v r. 2014 se ukázalo, že Kreml nehodlá respektovat autonomní zahraniční politiku svého souseda. Vojenská intervence Ruské federace (dále jen Rusko) na Ukrajině nezačala před čtyřmi roky v únoru 2022 - od toho okamžiku Moskva svoji agresi „pouze" podstatně rozšířila. Je nezbytné i užitečné opakovat to zásadní: Ukrajina se vzdala po rozpadu SSSR jaderného arzenálu ve prospěch Ruska výměnou za garanci územní celistvosti v hranicích, které byly v r. 1994 platné a všemi zainteresovanými stranami uznané. To bylo stvrzeno Budapešťským memorandem. Jisté však je, že kdyby se Ukrajina svých jaderných zbraní nevzdala, nikdy by nebyla takto napadena.
Události posledních týdnů ve vnitrostátní politice pak přinesly opět úvahy o tom, jak „vylepšit" Ústavu ČR. Konzervativní strana je dlouhodobě přesvědčena, že zdaleka nejrozumnějšími a prakticky jedinými skutečnými vylepšeními současného znění naší Ústavy by bylo odstranění některých v minulosti přijatých úprav - zářným příkladem je přímá volba presidenta, kterou navrhujeme zrušit.
Konzervativní strana letos uctí, spolu s Konfederací politických vězňů ČR, památku obětí komunistické diktatury ve středu 25. února v 16:30 hod., položením věnce u pomníku tří odbojů na ulici Rooseveltově v Brně. Zveme každého, aby se k nám připojil.
Za Konzervativní stranu
Jan Kubalčík
předseda
