Alespoň částečně. Starosta Jiří Fišer (Tábor 2020) totiž informoval o usnesení rady města, které stanovuje priority do konce volebního období, tedy roku 2018 s přesahem do roku 2019. Jde většinou o zásadní investiční akce, o kterých již místní média informovala.

Starosta Fišer rovněž uvedl, že toto usnesení je pro všechny bývalé koaliční partnery, kteří mají zastoupení v radě, závazné. Jak ale prvotní reakce bývalých koaličních komunálních politiků naznačují, není jeho tvrzení až tak podloženo shodou všech.

Například exkoaliční radní Miloš Tuháček (JINAK!) v reakci na tuto informaci na serveru Tábor dnes uvedl: „...tedy opravdu nevím, jak kdo přišel na to, že ony investiční priority jsou závazné „pro radní, zastupitele i organizace bývalých koaličních stran. “Radní za sdružení JINAK pro toto usnesení nehlasovali, protože priority zatím nebyly probrány s veřejností“. Podle mých informací je  obdobná situace také u dalšího bývalého koaličního partnera, kterým je táborská ČSSD. Jejím představitelům a radním (například Tibor Stano) vadí především to, že na širší projednání zásadních investičních akcí, tedy zmíněných priorit do konce volebního období, neměli v zastupitelském klubu dostatek času.

Jak se tedy stále markantněji ukazuje, rozpory v bývalé táborské radniční koalici nejenže neustaly do té míry, aby byla koalice i její koaliční smlouva obnovena či revidována, ale tyto rozpory jsou stále hlubší. Městu k dalšímu rozvoji chybí základní dokument v podobě dřívější koaliční smlouvy a podle aktuální situace nepanuje zřejmě shoda ani na prioritách stanovených usnesením rady. Město je nyní řízeno jaksi samospádem, přičemž jsou patrny tendence, že jeden z partnerů hod a druhý čehý.

Jak dlouho bude ještě tato tristní situace v druhém největším městě na jihu Čech trvat?.

Ladislav Šedivý, zastupitel Tábora za KSČM