Leo Luzar

  • KSČM
  • Moravskoslezský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,93. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

09.07.2020 16:37:14

Plíce horníků jsou v takovém stavu, že i tomu covidu se tam nedaří

Plíce horníků jsou v takovém stavu, že i tomu covidu se tam nedaří

Projev na 56. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. 7. 2020

Projev na 56. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. 7. 2020 ke kontrole plnění usnesení Poslanecké sněmovny k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru a opatření k prevenci druhé vlny a informacím vlády o aktuálním výskytu COVID v lokálních ohniscích, zejména v Moravskoslezském kraji

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Prořídlé řady Poslanecké sněmovny svědčí o nazrálé době, kdy již pozornost upadá, tak mi dovolte na začátek pouze krátkou moji teorii k té lékařské debatě, která tady proběhla.

Prostě plíce horníků jsou v takovém stavu, že i tomu covidu se tam nedaří. Proč plíce kuřáků jsou méně náchylné na covid? Asi ze stejných důvodů. Prostě nejsou tak kvalitní podhoubí, aby ten covid tam lehce přežil. Ale je to pouze teorie, moje amatérská, nejsem lékař, takže dovolte mi jenom tady toto odbočení. Ale vrátím se na začátek toho, co jsem chtěl říci.

Vzpomeňte si na první informace o covidu a vzpomeňte si na to, co nám říkali tehdejší členové krizového štábu a jak nás připravovali jako společnost na to, co nás čeká. Hovořili o tom, že hlavním cílem všech opatření, které stát dělá, je, tu křivku nárůstu protáhnout. Hovořili o tom, že nejdůležitější je zabezpečit maximálně kapacity zdravotnictví, aby nebylo přehlceno, aby měl každý, kdo potřebuje plicní ventilátor ho k dispozici, aby na každého, který potřebuje lékařský zásah, bylo pamatováno. Aby se v ČR nestalo to, co se stalo jiným zemím EU, kdy prostě ten nástup tohoto kovidového onemocnění prostě nezvládly, kapacitně lékařsky. To byl cíl.

Co se stalo nyní? My jsme zpychli. Dámy a pánové, my jsme zpychli a my si myslíme, že ten covid zničíme. A většina řečníků tady u tohoto pultu v té základní filozofii s tímto přistupuje. Když budeme tvrdí, jasní, razantní a budeme všechno mít, ten covid zničíme. My ho umoříme. My ten covid zaizolujeme. Bude Chytrá karanténa, covid zmizí. Všichni budou v izolaci. Zkusme si říci a vrátit se na začátek. On tady prostě s námi bude. Dokonce i když opravdu bude rychle vakcína, jak tady pan ministr správně říká, tak já rychle považuji, tak možná dva, tři roky, než se objeví nějaká funkční vakcína na COVID-19, tak si zase nalijme čistého vína, jak dlouho je s námi chřipka? A kolik je proočkovanost v ČR na chřipku? Kolik lidí tu chřipku už bere jako běžnou chorobičku a prostě očkování to je nepodstatné, protože každý jsme měli chřipku.

Nebudeme se muset naučit žít s tím, že i ten covid jednou budeme mít všichni ve společnosti? A pouze ty negativní důsledky stejně jako u chřipky budou ty smrtelné a budeme řešit potom tyto okolnosti. Já jsem se - a často se na to dívám, díval na stránky arcgis.com. Je to celosvětová tabulka výskytu po jednotlivých státech, výskytu covidu, která je, co minutu aktualizována, podle hlášení jednotlivých zdravotnických systémů různých států. Ve světě je momentálně 12 mil. 46 tis. nakažených covidem. Když jedete po jednotlivých státech, tak nenarazíte, v malých výjimkách na státy, které by to zvládly. Ta křivka neustále roste. V některých státech roste exponenciálně, v některých má tendenci kolísat, ale neustále roste. Jinými slovy, podle těchto křivek můžeme říci, že nejsme schopni covid porazit. On tady prostě již neustále mezi námi bude. Budeme se s tím muset smířit.

Co se týká aktuální situace, kterou máme v naší zemi. Slýchávám tady, že bychom měli mít plán, epidemiologický plán, jak to řešit, napsáno: bod 1, bod 2, bod 3, toto musíme, když... Ale ten plán existuje. Stát ho má. My dokonce v zákoně máme řešení těchto situací. Existuje zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který pamatuje i na tyto záležitosti. A určuje kategorie a pomoci, jak má stát, ten výkon státní správy, fungovat, a jak má řešit tyto okolnosti. Závisí pouze na nás, jak tyto podmínky uplatníme. V zákoně 240/2000 Sb., o krizovém řízení je jasně stanoveno, co se má dělat. My jsme již část z toho využili. V tomto zákoně se hovoří o stavu nebezpečí, nouzovém stavu a stavu ohrožení státu. Stav ohrožení státu nenastal, nejsme napadeni zvenčí a nemáme tyto problémy, které by stát mohl uplatňovat. Ale již jsme si vyzkoušeli nouzový stav. Vláda ho uplatnila. Výsledky jsme všichni jasně pocítili na své vlastní kůži. A sami, vzpomeňte si, jak jsme tady volali a apelovali po tom, abychom ho co nejrychleji ukončili, protože to opravdu svým způsobem drastické řešení určitých problémů a já děkuji státu, že našel tu odvahu po prvotním zaváhání - to tady bylo a to je třeba připomenout - po prvotním zaváhání, že uplatnil tento druhý stupeň, to znamená nouzový stav a řešil ten problém.

Celý měsíc jsme řešili náhrady a řešení, které vyvstaly po tom nouzovém stavu a asi si ho již nikdo nepřejeme, aby byl uplatněn. Vláda tady splnila svůj úkol a i pod tlakem občanů a politiků se rozhodla tento nouzový stav ukončit.

Ale máme tady neustále ještě stav nebezpečí. Ten stav nebezpečí se dá definovat - nebo jiného nebezpečí ohrožení života a zdraví - jak stanoví zákon. Pokud zodpovědný člověk, který má tu rozhodovací pravomoc a může vyhlásit stav nebezpečí, uzná, že nastala situace, která má v přímém obsahu ohrožení života a zdraví, může vyhlásit v určité oblasti stav nebezpečí. Ten stav nebezpečí opravňuje nasadit síly a prostředky - i nuceně upozorňuji - nasadit síly a prostředky ke zvládnutí situace.

Dokážu si představit, že by se nad Karvinskem vyhlásil takovýto stav a ty prostředky se volily třeba povoláním vojska, posílením zdravotníků, vyhlášením nepřetržitého provozu, kdy by hygiena pracovala 24 hodin denně. A myslím, že pracuje tedy, omlouvám se, ale jako příklad. To znamená, dá se uplatnit v tomto řešení stávajícího zákona, který je platný od roku 2000, řešení této situace.

Ale tato situace asi nenastala. Protože ten zákon hovoří o tom, že aby tato situace nastala, tak je třeba zvážit. Proto existují krizové štáby. V tom krizovém štábu jsou zastoupeni i hygienici, ale jsou tam třeba i hasiči, jsou tam třeba policisté a další. Jsou tam i ti starostové, kteří jsou nedílnou součástí krizového řízení v tom regionu, nebo postiženém, aby zhodnotili, jestli ten stav nastal nebo ne. A jestliže tato skupina lidí, která má důvěru, danou důvěru ve volbách a důvěru ve své odbornosti, se shodne na tom, že stávající řešení klasická, která uplatňuje hygiena, která uplatňují ostatní orgány státu, jsou dostatečná, tak potom netřeba vyhlašovat tento stav.

Ale je tady možnost. Jinými slovy, kdyby v té Karviné ta situace převýšila nějaký limit, tak je povinností hejtmana kraje toto vyhlásit a řešit. A tu možnost v tom zákoně má a velice tvrdou. A dokonce jsou judikatury, že je to i "nenapadnutelné právně", jak jsme tady řešili v jiných případech, jestli právně náhrady na odškodnění. Ne, v tomto stavu ne. Tady je rozhodnutí zcela jasné a zákon konkrétně určuje i zodpovědnou osobu. Je to tam vyjmenováno a jasně řečeno.

Čili řekněme si, že v Karviné tato situace nenastala. A všichni, co říkají něco jiného, by to měli dokladovat. Je tady odborná skupina lidí složená jak ze zástupců obcí, tak politiků, tak odborníků, která jasně říká - a nám všem říká - v Karviné tato situace nenastala, protože bychom to jinak určitě vyhlásili. Nikdo přece nepůjde proti vlastním lidem a nevyužije zákonné možnosti, které má, aby tuto situaci řešil.

Co ale bude problém, je veřejné mínění. Samozřejmě občané Karviné - ale nejenom Karvinska, ale Frýdecko-Místecka a dalších okresů navazujících, kde ta situace je problematická - po čem volají, čeho se bojí, je nedostatek informací. Protože informace, které dostávají, pochází z médií a jestli je něco ke kritizování na stávající situaci, kterou žijeme, je postoj médií. Honba za senzací. To považuji za něco nejhoršího, co se mohlo stát.

A jestliže v nouzovém stavu, který tady v této zemi byl, mělo něco být a co považuji za velkou chybu, je, že v krizovém štábu nebyli účastníci médií, minimálně veřejnoprávních. Měli na ten krizový štáb chodit a měli občanům umožnit předávat informace - samozřejmě v té omezené míře a možnostech, které to šíření dává - aby měli objektivní a jasné informace, co se řeší, jaký je postup a jak to bude vypadat. Protože to, čeho jsme svědky nyní, zvláště na Karvinsku, právě pramení z toho, co píší média.

Podívejte se jenom pro zajímavost na dnešní média, co nám píší. Píší nám - sešlo se v Ostravě tisíc lidí na nějaké Beats For Love koncertu. A jak to, že se tam sešlo tolik lidí? Hygiena citována píše - no, my jsme o tom nevěděli. No, ale ona se ta akce asi někde hlásila, někde informace byla. Proč se někdo nezeptal opravdu zodpovědných, třeba krizového štábu, popřípadě měst, kde se to organizovalo, jaká byla opatření, když už to povolovali, a tak dále?

Zeptali se organizátora, ten řekl - my jsme čekali na pokyn, ten nepřišel, čili jsme jeli podle nějakého harmonogramu, který jsme měli. A je tady aféra, která se bude v médiích šířit a lidi si ji přečtou a říkají si - Ježíš, co se to děje. Je to obrovská chyba, že ta média neplní svoji úlohu informovat veřejnost tak, aby byla ta informace komplexní a objektivní. Týká se to i té Karviné i těch horníků.

Druhý problém, který toto ale vyvolává, je strach, strach o práci. My tady řeším nemoc, chorobu. Když se ptáte těch horníků - opravdu je většina bezpříznakových - kolega předřečník zrovna odcházející Hájek vaším prostřednictvím to tady zmiňoval. Ti lidé se necítí nemocní, akorát v testech vyšli pozitivně. Ale co je pro ně teď podstatně horší, je, že se šíří Karvinskem obava, že budou šachty zavřeny trvale.

A tady, pokud by se měla vláda ozvat, je přesně ten okamžik, kdy by měla říci - ne, my vás podpoříme, nebojte. Krom toho, že OKD je státní podnik potažmo řízen Ministerstvem financí přes Prisco, tak by jasně měli říct a mělo by zaznít - my nezneužijeme, jak je nám podsouváno, tady tohoto problému a tu práci tam budete mít i nadále, nebojte se. Protože co je možná horší než COVID, je strach z toho neznáma, co to může vyvolat.

A tady bych apeloval na vládu, aby to jasné stanovisko řekla, jak plánuje pomoci tady tomuto podniku, který přistoupil k tomu uzavření, který reguloval tuto výrobu, a prostě nelze nechat ty lidi - a jsou to tisíce zaměstnanců - v nejistotě, že skončí. A teď nebudu vzpomínat další podniky Moravskoslezského kraje, které mají problémy ať již spojené s COVIDEM, nebo spojené s povolením dalšího exportu oceli do Evropské unie ze států mimo Evropskou unii a další, které ohrožují průmyslovou základnu našeho kraje a způsobují další a další problémy.

Hodně citovaná tady byla chytrá karanténa. Ona prostě nefunguje. Prostě přiznejme si to, my všichni - a já se k nim počítám - lidi, co tu informatiku mají rádi, že to nefunguje. A nebudu používat příklady z České republiky, ale použiji příklad z Izraele. Ve stejné výstupní době, kdy se hovořilo o nouzovém stavu u nás, se Izrael připravoval taky na nástup vlny COVIDU a česká média byla zaplavena informacemi, jak to ten Izrael dělá dobře, zapojil tajné služby a rozjel chytrou karanténu.

Podle grafů, které si můžete na těch webových stránkách najít, zjistíte, že to v tom Izraeli taky nefunguje. A ten nárůst je obrovský a už jde exponenciálně nahoru. Jinými slovy, informační technologie, pokud nejsou včas a dobře připraveny a nejsou otestovány, tak nefungují. A nemůžeme se na ně spoléhat a hlásat občanům jako ideální a jasné řešení, chytrá karanténa nás zachrání. Ne.

A tak se zpátky musíme vrátit k tomu, co je popsáno v krizovém řízení, co je popsáno v nouzových stavech a dalších, k tomu klasickému telefonování, trasování, žádání lidí o kontakty a hledání té cesty. Bohužel, bohužel, to stojí čas. Pevně věřím, že - a byl jsem jeden z iniciátorů, aby zde seděly dámy, které jsou za hygienický stav Moravskoslezského kraje a celé republiky zodpovědné, aby slyšely tuto debatu a také mohly na ni reagovat, jaký je reálný stav naší hygieny, jaký je reálný stav připravenosti těchto orgánů.

A řekněme si - a můžeme se bavit o personáliích třeba - nejste náhodou podhodnoceni v rámci personálního obsazení hygien? No, protože logicky, když se nic neděje, tak se šetří. No a šetří se na pracovních silách. A když takový stav nastane, tak kdo to bude zařizovat, když nejsou ty lidi, fyzicky? Tak se najde ta chytrá karanténa, ale ta nefunguje. A jsme v axiomu popírání výstupů a musíme řešit klasickými metodami. Je to ten impuls, který by měl velet k tomu, že se povolávají, nuceně povolávají, pracovníci na plnění těchto úkolů?

Nevím, to si musí zodpovídat krizový štáb kraje, ale tady musí nastat toto řešení, že se prostě povolají ti lidé, a neexistuje, aby se přes víkend zavřelo, zmrazily se vzorky a netestovalo se. To nejde. To vše tady je a je popsáno. Je napsáno, a ty plány existují, že mnoho lidí pod dennodenními dojmy nepotřebnosti krizových plánů je má někde založené v šuplících a padá na ně prach. Budiž. Ale první, když se něco takového stane, je tyto krizové plány třeba vytáhnout a přečíst si je.

Dovolte mi ještě okrajově zmínit jeden problém, který jsme tady neřešili, a to je zdravotnická síť. Někde jsem od odborníků zaslechl a sleduji ty debaty docela pozorně i na facebookových profilech různých věrozvěstů, kteří hlásají různé teorie a další a přitom jsou odborníci a mají ta čtyři písmenka před jménem titulu MUDr., dokonce jsou epidemiologové, což mě někdy zaráží, a ti hovořili o tom, že vlastně nás Českou republiku svým způsobem zachránila hustá síť okresních nemocnic historicky. Že se tlak na ty centrální rozložil a že vlastně díky tomu, že tady zůstal zachován státní systém nějakých okresních dojezdových a dalších lůžkových kapacit, se nám podařilo zdravotnictví uchránit před tou nástupní vlnou, a díky tomu jsme fungovali.

Tady si dovolím jenom malou odbočku, možná teď se omlouvám, politicky, nekandiduji do krajského zastupitelstva, ale osud orlovské nemocnice je takový černý puntíček v tomto, protože to samozřejmě začalo přetěžovat havířovskou nemocnici, která se stala spádovou pro tu oblast, a začaly tam ty problémy, o kterých se tady taky říkalo, že mají ti zdravotníci trošku v našem postiženém regionu problém. Ale je to poučení. Poučení, že krizové plány vůči infekčním chorobám, které byly zpracovávány po roce 2015. Ano, po roce 2015 po první virové vlně, která přišla z Asie, se zpracovávaly v České republice krizové plány na pandemický vývoj virových chorob, byly k něčemu, a že to zachování sítě, které tam bylo popsáno a pojmenováno, co každý okres, každý kraj má dělat, tam je napsáno, jak se, dodržovali jednotliví zástupci samospráv, kteří tady byli vychvalováni, a teď nic kritického proti tomu, zachovali vůči plánu, jestli opravdu dodrželi počty lůžek, počty ventilátorů, počty lékařů, personální obsazení je tam velice důležité, a v každém takovém pracovišti by měl aspoň jeden odborník, jak tento plán stanovoval, aby byl schopen ne sám vykonávat tu činnost, ale rychle připravit ostatní odborné lékaře na tu speciální profesi, na tu specializaci, která je v této věci nutná, tak tam by měli být zachováni.

K tomu míří ještě moje další otázka. Zase mírně mimo, ale budu apelovat na vládu. Jistě sledujete média, vnímáte, jaký má momentálně Ostrava problém s lékařskou fakultou. Tady budu apelovat na nepřítomného ministra školství pana Plagu a ne - přítomného, pardon, přítomného pana ministra zdravotnictví. Zkuste zachovat lékařskou fakultu v Ostravě, protože tento kraj bude potřebovat ty odborně vzdělané lidi, a já nevím, jak bude hejtman zajišťovat transport lékařů z Prahy. To je asi, řekněme si všichni, nereálné, protože už jsem si taky mj. přečetl, že Pendolino jakožto jediný dopravní rychlospoj Ostrava - Praha je zrovna to infekční nebezpečí, před kterým nás všeznalá média varují a vzbuzují tu hrůzu.

Zkuste se zamyslet nad tím, že i Moravskoslezský kraj potřebuje lékařskou fakultu a že by bylo velice dobré, aby zůstala zachována, aby mohla vychovávat ty odborníky, kteří jsou schopni v regionu pomoci, aby se nám nestávalo to, co se nám stává teď, když takováto infekce vypukne.

Na závěr si dovolím pouze konstatování, Česká republika v zákonech má řešení těchto efektů, které se na nás přesunuli. My jsme je nezpůsobili. Způsobil to neviditelný virus, který má dlouhou inkubační dobu, a proto je nebezpečný a šíří se podobně, jako se šíří chřipka. Každý z nás tu chřipku někdy měl. Kdyby se někdo přihlásil náhodou, že ji neměl, měl by být zkoumán. Budeme si na to prostě muset zvyknout, že tady jsou choroby, které nás budou provázet, a že budeme muset zachovat určitou míru zodpovědnosti k přístupu k sobě samým a k životu obecně. Ale nepřeji si, abychom museli trvale nosit roušky, abychom trvale žili v nějaké izolaci, abychom trvale byli nuceni řešit to, že určitá skupina občanů, která je zrovna tím virem postižena, bude ostrakizována a bude vytlačována na okraj společnosti jenom proto, že tu chorobu zrovna má a médiím se to líbí jako hlavní nosné téma.

Zkusme se vrátit k tomu, že všichni jsme na jedné lodi, všichni bojujeme s neviditelným nepřítelem, a zkusme se taky na to soustředit. A jestliže jsou nějaké problémy, ano, bavme se o nich, ale znovu říkám, neodvolávejme se na něco, co tady je, a nechtějme něco nového. Krizové řízení a krizové plánování existuje, je tady a v České republice je dokonce na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama