já, když jsem si dnes ráno četl program této mimořádné schůze a posléze tedy poslouchal několik trošku teatrálních vystoupení zástupců opozice, tak mě napadlo, že česká politika je vlastně v něčem nádherně konzervativní, Mění se vlády, mění se ministři, mění se politické strany, mění se ekonomická situace, ale některé věci zůstávají stále stejné. A jednou z nich je mimořádná schopnost části tady této Sněmovny svolat mimořádnou schůzi pokaždé, když jí dojdou skutečná témata A tak jsme opět zde po letech, po desítkách podobných debat, po stovkách článků, po tisících televizních vystoupeních a opět posloucháme stejnou písničku. Andrej Babiš a jeho střet zájmů.
Kdybych nevěděl, že jsme v Poslanecké sněmovně roku 2026, tak bych si myslel, že někdo asi omylem pustil nějaký archivní záznam z roku 2018. A právě to je vlastně na té dnešní debatě celé nejzajímavější, protože ona vlastně ve skutečnosti vůbec není o o střetu zájmů. Ona je o něčem úplně jiném. Je to o tom, že část české politické scény se ani po letech nedokázala smířit s výsledkem demokratických voleb.
Je to o tom, že část politické scény nedokázala přijmout skutečnost, že člověk, kterého upřímně nenávidí, opakovaně získává důvěru občanů. A je to taky o tom, že místo přemýšlení nad vlastními chybami se někteří stále snaží zoufale najít důvod, proč za jejich neúspěchy může někdo jiný.
Dámy a pánové, víte, že já nejsem členem hnutí ANO, nikdy jsem nebyl a nejsem a nikdy jsem ani nebyl zaměstnancem Agrofertu. Nejsem ani právník premiéra Babiše, natož abych byl jeho mluvčím. Ale jsem předsedou koaliční politické strany, která společně s hnutím ANO sedí v dnešní vládě, kterou samozřejmě pokládám za suverénně nejlepší vládu, jakou kdy naše země měla.
No a právě proto, že nejsem politik hnutí ANO, tak si mohu dovolit říct něco, co možná zaznívá méně častěji, než by mělo. Mě totiž na celé této debatě dnešní fascinuje především jedna věc, a to je, jak hluboce zakořeněná je v části české politiky nedůvěra vůči samotnému principu úspěchu. Jako člověk, který věří ve svobodný trh, v kapitalismus, v soukromé vlastnictví a v osobní odpovědnost, považuji za absurdní, že se v této zemi už 10 let vede téměř náboženská válka proti člověku především proto, že před vstupem do politiky vybudoval velkou a úspěšnou firmu.
Děsí mě, kolik lidí uvažuje ve zvrácených schématech. Jako by podnikatelský úspěch byl podezřelý. Jako by vytváření pracovních míst bylo morální vadou. Jako by bylo přijatelnější celý život žít z veřejných rozpočtů, než nejprve něco vytvořit, vybudovat a nést za to zodpovědnost.
Já si to samozřejmě nemyslím, nikdy si to myslet nebudu, protože já vím, na rozdíl od mnohých z vás, co tady sedíte, že kapitalismus není problém. Kapitalismus je naopak důvod, proč dnes žijeme mnohem lépe, než jak žily generace před námi. Soukromé podnikání určitě není hrozba. Naopak soukromé podnikání je zdroj prosperity této země.
A lidé, kteří budují firmy, investují vlastní kapitál, vytvářejí pracovní místa a nesou podnikatelské riziko, nejsou nepřáteli společnosti, ale naopak, jsou jedním z pilířů naší společnosti. No a pokud se tedy někdo domnívá, že úspěšný podnikatel musí být automaticky diskvalifikován z veřejného života, a to jen proto, že byl úspěšný, pak nebojuje proti střetu zájmů, ale bojuje proti samotné myšlence svobodné společnosti. Ale víte, milá opozice, co je na tom všem nejzajímavější – aspoň tedy pro mě a věřím, že i pro mnoho občanů? Že tato vaše posedlost Andrejem Babišem nenapáchala největší škody jemu. Napáchala je těm, kteří si z odporu vůči němu udělali vlastní politický program.
Tak se podívejme na posledních zhruba deset let české politiky. Z posedlosti Andrejem Babišem vznikla vláda závislá na podpoře komunistů: blahopřejeme ODS. Z posedlosti Andrejem Babišem vznikaly politické projekty, které spojovalo všechno možné, kromě společné představy o budoucnosti země: blahopřejeme ODS. No a z posedlosti Andrejem Babišem se dokonce tradičně pravicová – kdysi – ODS postupně ocitla v koalici se stranami, které v mnoha kulturně-politických otázkách zastávají postoje, za které by se nemusela stydět ani spojená evropská zelená levice. Blahopřeju – což samozřejmě nevnímejte jako urážku, to já pouze říkám jako pozorovatel. Strana, která – vaše strana, která kdysi představovala sebevědomou konzervativní pravici, dnes často tráví více a více času vysvětlováním zbytku svých vlastních voličů, proč vlastně ustoupila ze svých pozic, daleko více než obhajobou těchto bývalých pozic. A proč? Protože když začne politická strana nenávidět svého soupeře více, než miluje vlastní program, tak začne postupně sama sebe opouštět.
Nejdřív ustoupíte v jedné věci, pak v druhé, ve třetí – no a nakonec vlastně zjistíte, že už si ani nepamatujete, proč jste vlastně vznikli. A to se přesně stalo, myslím, velké části naší dnešní opozice... a těm stranám – některé zmizely, některé se propadly na okraj politické relevance a některé přežívají už jenom díky nějaké nostalgii po době, kdy ještě měly nějakou vlastní identitu – nebo se to tak aspoň dalo nazvat.
No a všechny tady tyto strany mají jedno společné: Pořád nejste schopni vysvětlit, pro co vlastně jste, ale mluvíte jenom proti komu jste. No a právě proto mě samozřejmě dnešní schůze nijak moc nepřekvapila. Protože když nemáte program, hodíte tam Babiše; když nemáte vizi, tak tam zase hodíte Babiše; když nemáte energii, tak máte Babiše; no a když nemáte voliče, tak máte Babiše. Akorát jste si tedy už asi nevšimli, že vaše voliče už teďka má Andrej Babiš (Smích v sále.)... anebo třeba i Motoristi, že jo? (Gestikuluje do pléna.) Že? Takže kdysi pětatřicetiprocentní odéesko. No, ale já vás možná chápu. Je to pohodlné, je to jednoduché a je to vlastně úžasně politicky sterilní, což je vlastně dneska jedna z vašich přirozeností.
Dovolte mi jednu osobní poznámku. Motoristé dnes sedí ve vládě. A sedí zde proto ve vládě, že miliony lidí v České republice byly unaveny z politiky založené na moralizování, nálepkování a permanentní závisti a nenávisti. Motoristé sedí ve vládě proto, že občané chtěli návrat zdravého rozumu. A proto vlastně bych měl tady ctěné opozici za Motoristy hluboce poděkovat, protože kdyby část české politické scény v minulých letech nebyla tolik zaslepena antibabišismem, možná by nikdy nevznikla vláda opřená o komunisty, možná by nikdy nevznikly různé účelové koalice postavené na negativních emocích, možná by některé pravicové strany neztratily – anebo neztrapnily samy sebe koalováním s neomarxistickými Piráty a dalšími radikálně levicovými stranami. No a možná by ani Motoristé tedy nevznikli.
Jenže vy jste si z Andreje Babiše učinili středobod vesmíru, a zatímco bojujete svůj nekonečný osobní boj, miliony normálních lidí přestaly mít pocit, že je někdo zastupuje. A právě proto jsme vznikli my. A právě proto dnes sedíme v této Sněmovně. A právě proto dnes sedíme dokonce i ve vládě. Takže vám za to hluboce děkujeme. Dámy a pánové, dnešní debata ve skutečnosti vůbec nevypovídá mnoho o Andreji Babišovi – vypovídá především o stavu opozice, vypovídá o vás, kteří jste tuto schůzi vyvolali s hysterií vám tolik vlastní, vypovídá o opozici, která po letech stále mluví více o jednom člověku než o České republice, vypovídá o opozici, která si spletla politiku s terapií, vypovídá o opozici, která si namluvila, že odstraněním Andreje Babiše odstraní důvody svého vlastního úpadku – neodstraní, protože důvod vašeho úpadku nesedí ve Strakově akademii, důvod vašeho úpadku nesedí ve vládních lavicích – důvod Vašeho úpadku je, milí přátelé, ve vašich vlastních hlavách. A dokud to nepochopíte, budete svolávat další a další mimořádné schůze, budete pronášet další a další stejné – já bych možná řekl – méněcenné projevy, budete (Smích z lavic Motoristů.) psát další a další stejně nudné a pro nikoho zajímavé tiskové zprávy a budete dostávat stále stejnou odpověď od občanů a voličů v České republice. Takže já vám k tomu držím palce, nevzdávejte to, nepolevujte, nám se to líbí, nám to pomáhá.
Děkuji za pozornost.
